The Journey All Around My Head
Režie:
Jaroslav PapoušekKamera:
Jiří ŠámalHrají:
Ondřej Havelka, Miroslav Macháček, Marta Vančurová, Petr Haničinec, Eva Vidlařová, Michaela Kudláčková, Eugen Jegorov, Jiří Bartoška, Jitka Asterová (více)Obsahy(1)
Do psychiatrického sanatoria Sluneční dvůr nastupuje nový pacient. Je jím středoškolský profesor češtiny Robert Kilian, trpící depresívní neurasteníí, která se u něj projevuje chorobnou nerozhodností. Jeho největší problém momentálně je, že neví, jestli se má oženit se svou dívkou. Brzy se seznamuje s ostatními pacienty, léčebným řádem i zdravotnickým personálem. Ti se zase seznamují s ním a jeho okřídlenou větou Pojďte, budeme na sebe hodní! Za dobu pobytu se u Kiliana vystřídají tři terapeuti, z nichž každý má naprosto odlišné léčebné metody: první je zastáncem terapie zdravým vzduchem a psychodivadla, další se naopak pokouší vzbudit v pacientovi zdravý vztek. Nakonec přichází mladá doktorka Březinová, a ta Roberta neodolatelně přitahuje (oficiální text distributora)
(více)Recenze (49)
Viděl jsem to naposled už dávno, ale vždycky jsme se u toho královsky bavili... asi máme k blázinci v rodině holt blízko...?!? :) **** A letos jsme dali repete... a i když se pod pojmem rodina skrývají věci proměnlivé, tak humor se nám asi drží společný... :) "Pane profesoréééééé!!!" "Haha, to nebyl von! Ale mě byste ten kbelík na hlavu nevysypal!" 😁 ()
Pro mě nejlepší Passerův film od šedesátých let. Jinak bych mu už přestala věřit, že dokáže natočit ještě něco lidsky důvěryhodného. Poeticko-realisticko-fantaskní film odehrávající se v rpo film stále více atraktivním prostředí psychiatrického sanatoria. Přehled toho, jací jsme podaný s jemnou schovívavostí. Takhle měl asi vyznít třetí díl Homolkových, ale místo toho to byla sračka. ()
Ve vzpomínce sympatická komedie, při čerstvém znovuzhlédnutí zklamání. Zajímavá látka a roztomilí kultoidní protagonisté (jmenovitě Havelka, Venclík, Jegorov, Macháček; nezanedbatelná je Vančurová, ale to je jiné kafe; naopak Bartoška s Haničincem jako psychoterapeuti byl dost hustej úlet). Jinak nic. Slabé, hloupé, nevyužité, jakkoli odborně jakž takž věrohodné. Čekal jsem plod Papouškovy renesance, ale vidím marnost, již Havelkovo sborem vítězící „buďme na sebe hodní“ nemůže přehlušit. Normalizační Bublice byly rozhodně zajímavějším filmem. Wandrwalla upozorňuji, že si plete pojem středoškolského profesora s akademickým titulem; zato o jeho tvrzení, že chce Robert na psycholožku přenést své já, nelze pochybovat. ()
Nikdy nepochopím, jak mohl Miroslav Skála, autor takových přívětivých a optimistických knih jako Cesta kolem mé hlavy nebo Svatební cesta do Jiljí, být v takovém duševní stavu, že ukončil svůj život sebevraždou. Papouškův film je fajn, je dobře obsazený (Macháček, Havelka, Haničinec, Vančurová), ale kniha, jak to tak bývá, je o chloupek lepší. O nedělním deštivém dopoledni se ale klidně dívejte. ()
U hodnoceni tohoto filmu jsem stejne nerozhodny jako Kilian... Puvodne jsem chtel dat ctyri, protoze tam jsou opravdu skvele a vtipne situace. Super zahral Machacek, Jegorov a ta heerecka:-). Vetu: pojdte, budeme na sebe hodni si pamatuji od detstvi. Tri ale davam za hodne hluche mista ve filmu a Havelkovi, toho jako herce fakt neakceptuji. Jinak bych ale v teto skupine nejaky ten den rad fungoval:-). ()
Reklama