Hogo fogo Homolka

Jedna z mála českých komedií, kterou mám rád. Dokážu ocenit to, že je to prostě točený jinak, než většina jiných filmů. Což je na jednu stranu plus, ale na druhou stranu to třeba za čas začne být rochu nezáživný, když v jedné scéně je záběr jen z jedné kamery. Taky mě tu mrzí to, že je tu hodně hluchých míst, kterými se snažilo vyplnit čas. Tenhle humor je mi blízký a prostě je to takovým způsobem kouzelný. (20.12.2011)

Má ho krtek, tak si autíčko pořídili i Homolkovi. "S dědkem se rozloučíme a budeme mít čsitý svědomí. Ale brečet mu tam nebudem. Smutku má každej svýho dost." O síle rodinných pout, středostavovské důstojnosti, pražáckém rozhledu, životním elánu a švestkách. Filosofování zdravého rozumu, které jde bez okolků k jádru věci. Dramaticky ovšem asi nejslabší část trilogie. 3-4* (09.02.2014)

Jestliže jsme byli v prvním dílu o roztomilé rodince Homolků seznámeni s jednotlivými povahami, charaktery a prostředím kde žijí, prožívají rodinné strasti i radosti a neustále se handrkují, pak jím musel režisér v pokračování logicky nasadit křídla, aby se odlepili od země a vyrazili trochu do světa. Koupil jim proto nové auto, což v oné době nebyla zase taková samozřejmost a z našich hrdinů se rázem stala hogo fogo rodina! Kdyby ho neměli, nemohl by se děj rozvinout do více linií, což byl přece jenom malý krůček do průměru, ale nemohli bychom tak poznat pradědečka s prababičkou z malé jihočeské vesničky a to by byla věčná škoda. Jejich prostinké a přirozené výkony dávají druhému filmu nový půvab a rozměr, díky němuž nehodlám pitvat trochu komerčnější schéma a už vůbec snižovat nejvyšší hodnocení. To by si totiž zasloužila už jen typicky „česká“ reakce sousedky Suchánkové na nové auto… (22.02.2009)

Formanovsko-Passerovská lekce je v "Hogo fogo" znát nesmírně silně. Kromě neuvěřitelně intezivního popisu všednodenní reality je hmatatelně cítit i ve střihu či na skvělé práci s kamerou, jíž nesmírně svědčí širokoúhlý formát. Využití dlouhých záběrů je tu ovšem poněkud jiné než u Formana či Passera. Forman je používá především jako účinný prostředek k budování kontrastu, Passer jimi udává pomalý rytmus celého filmu, ovšem zároveň v něm jaksi podprahově bouří drama neuspokojeného osobního života a poklidu pouze předstíraného, u Papouška dlouhé záběry působí téměř jako ilustrace, jako fotografie v pomalu prolistovávané knize. Už se v nichž téměř nic neděje, prostě jen jsou. Samozřejmě i Papoušek pracuje s kontrastem, a to především v úvodu, v němž nesmírně trefně konfrontuje odlišný rytmus života na vesnici a ve velkém městě. Po větší část filmu je ovšem střídání pomalých záběrů vlastně vysloveně mechanické, kontrast nefunguje, celek příliš nedrží pohromadě, i smrt se prostě jen odehraje jako jeden z mnoha záběrů, nedořečeného je až příliš... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: Jaxx84, Subjektiv (Komentář vysloveně debilní: TheMaker) (29.10.2017)

Sice, nedosahuje geniálnosti jedničky,ale pořád jde o kvalitní zábavu ''buranské'' rodinky Homolkových. Hodně scén zde bylo zapamatování hodných ale, kdybych měla zmínit jednu tak jak se babi topila- http://www.youtube.com/watch?v=GoxCjH-rBZo&feature=related . Z herců jednoznačně vede Děda Homolka v podání neuvěřitelného pana Šebánka. (12.04.2010)