Bazén

Přestože česky BAZEN četný pozpátku jako NEZAB implikuje spíš pokojnou venkovskou idylu, je v tom už cítit neklidné momenty, které rostou s časem. Ale nejspíš od té doby, co mi anglická přítelky napsala (a to je hodně dávno, v půli roku 69): "Did you know that Brian Jones died a few days ago. He was under influence of drugs", nemám bazény rád a nekoupu se v nich - každý rybník je mi milejší. Příběhy o ženách, které se vzájemně využili, také nepatří mezi má oblíbená témata. Nicméně: inspirace tu je, román je napsán i vydán, stačí si ho přečíst. Pozn. 1: Pro příběh sadisticko-masochistické "dvojženy", jedna část kvůli sexuální deprivaci vraždí a druhá na její ochranu dává v plen své tělo nemám žádnou myšlenkovou kuželosečku (hyperbolu, parabolu, elipsu, kruh ani přímku); a tak je to nejspíš jako v tom oblíbeném dětském rozpočítadle: "Měla prsa jako jedle (v některých krajích se uvádí "knedle"), každý z toho byl hned vedle. Jen ten kdo má plivníka, toho se to netýká." (31.01.2019)

Inteligentní a atmosférou dychtící film má několik zvratů a širokou škálu interpretací. Zralá a unavená žena přijme nabídku svého vydavatele a hodlá strávit klidné chvíle v jeho venkovském sídle ve Francii, aby získala novou inspiraci na další román – její rekonvalescenci však naruší spontánní blondýnka, vydavatelova dospívající dcera. Upjatost kultivované spisovatelky slábne, rezervovanost střídá fascinace dívčího těla a sexuálními praktikami promiskuitní rebelky. Ozon nás klamně uvádí do řady situací, jeho komorní drama je disciplinované, klidné, herecké výkony rozdílných generací strhující. (28.02.2006)

Usedlá, konzervativní, vyšťavená, anglická spisovatelka potká svoji novou inspiraci, kterou je mladá promiskuitní francouzská dívka. Středobodem vesmíru se stává bazén. Jejich setkání vede k napsání jejího životního díla, románu. Člověk si pečlivě skládá kousky příběhu a když už si nakonci myslí, že prolínání reality a fikce pochopil, stejně tak jako motivaci a jednání Sarah a Julie, tak celou představu pan Ozon rozmetá, jako by to byl domeček z karet. 3,5* P.S. Vůbec se nedivím, že Ludivine Sagnier způsobila ve Francii před premiérou pozdvižení :-) (16.02.2008)

DVD/// Obsazení 6/10 Děj 7/10 Hudba 5/10 Efekty 5/10/// +herecké výkony, pěkné prostředí, poutavý děj -vedlejěí postavy mají málo prostoru, ano občas hluchá místa/// Zajímavý a zvláštní film, snaží se vytvořit sugestivní zážitek, aby v závěru příjemně překvapil. Mám rád trošku jiné filmy, ale jsem rád, že tento mě celkem oslovil a hlavně nenudil. Obě ženy se mi líbili, každá jiným způsobem. Samotný děj je za 70% a rád bych se přiklonil ke 4*, bohužel film je trošku slabší po hudební stránce a rovněž bych čekal pořádné drama, ovšem toho se moc nedočkáme (snad až v závěru) a zbývá tak jen mysterióznost snímku. Naštěstí si film budu pamatovat./// Celkem 60%/// (04.11.2006)

Zdánlivě fádní příběh spisovatelky "šedé myši" hledající inspiraci, protkaný příjemnou,slunnou, ale mysteriózní atmosférou. Věčně polonahá Ludivine Sagnier dodává elektrizující sexuální napětí a spolu s pocitem, že něco "visí ve vzduchu" dociluje synergického efektu tak, že i s minímálním tempem vybudí vaší pozornost. V momentě, kdy se vše vyhrotí si můžete zdánlivě oddychnout. Ale to pan Ozon nedovolí, naservíruje totiž rozuzlení hodné kvalitní kriminálky s prostorem pro vaši imaginaci. Zkrátka nic není tak, jak by se zprvu zdálo. (13.07.2011)