Reklama

Reklama

Oidipus král

  • Itálie Edipo re (více)

Obsahy(1)

Příběh začíná v předválečné Itálii. Mladým manželům se narodil syn, na něhož otec velmi žárlí. Poté se děj přesouvá do doby antické a sleduje osudy malého dítěte, které mělo být zabito v poušti. Chlapec je však zachráněn, pojmenován Oidipús a přiveden ke korintskému králi jako jeho syn. Oidipovi je předurčeno zabít svého otce a oženit se se svou matkou. Ve chvíli, kdy se o neblahé věštbě doví, uprchne vyděšený Oidipús ze svého domova, čímž nevědomky začíná naplňovat svůj osud. (oficiální text distributora)

(více)

Zajímavosti (10)

  • Také kostýmy jsou silně stylizované do středověkých rytířských přileb a slaměných klobouků s širokou krempou a cylindrů s křídly. Mnoho kostýmů využívá africké, aztécké a sumerské vlivy. To vše slouží k vytvoření cizího, a přesto zcela vlastního světa. (classic)
  • Herci jsou Italové a Berbeři. Hudba pochází převážně z rumunské lidové hudby, ale také z dalekých asijských zemí, jako je Indonésie a Japonsko. (classic)
  • Pier Paolo Pasolini začíná a končí film v Itálii dvacátých let dvacátého století, což nazývá aktem freudovské sublimace. Oidipus hraje na dýmku tradiční japonské téma Gagaku a po něm následuje ruská lidová píseň o odporu. (classic)
  • Pier Paolo Pasolini začal pro svůj film hledat lokace v Rumunsku. Chtěl drsnou, strohou krajinu, která by připomínala Řecko. Našel je však uprostřed agrární revoluce a zděsil se, že bude muset zvolit jinou lokaci. Rozhodl se pro Maroko, zemi plnou hor a pouští, která se Řecku podobá jen málo. Potřebám jeho filmu však vyhovovala. (classic)
  • Film měl premiéru 3. září 1967 na 28. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách, kde se ucházel o Zlatého lva. V italských kinech pak byl uveden 7. září 1967 společností Euro International Films. (classic)
  • Film se natáčel od dubna do července 1967 převážně v Maroku – v lokalitách Ait-Ben-Haddou, Ouarzazate a Zagora. Některé interiérové scény se natáčely ve studiích Dino De Laurentiis Cinematografica v Římě, prologové scény v Casaletto Lodigiano a Sant'Angelo Lodigiano a epilogové scény na různých místech v Bologni, včetně náměstí Piazza Maggiore. (classic)
  • Pier Paolo Pasolini o tomto filmu tvrdil, že je to jeho ,,nejfilmovější'' projekt. (MadBigMax)

Reklama

Reklama