Fany a pes

Jak vysvětlit totalitu dětem? Nejlépe příběhem, kterému porozumí. A přitom, co se týče politického pozadí, se drží reality až nečekaně přesně. Příběh samotný je sice uzpůsoben rodinnému publiku, ale to je v pořádku. Animace je také zdařilá. Vlastně jsem netušil, co od tohohle filmu mám čekat, takže mne příjemně překvapil. (19.11.2020)

Moc pěkně zrealizovaný dobrý nápad. Naše malé děti mlčky sedí a hledí střídavě na bednu a na mě. Stokrát slyšet a jednou vidět je rozdíl. Oceňuji formu, animaci, odpouštím několik naivních vsuvek, ale berme to tak, že je to film pro děti. Soudružka učitelka je přesně taková pizda, jaké pamatuji ze svých juniorských let. A sranda je, že banda z pionýrského školního výboru, je sebranka omezených bonzáckých primitivů i dnes. No sranda.... Nepatřit mezi takové je ovlivnitelné morálkou, etikou, výchovou, vzděláním (mnohdy stačí prostá zkušenost) a svědomím. V jakékoli kombinaci dvou až všech pěti bodů. (17.11.2020)

Tentokrát ani nemám k ostatním komentářům mnoho co doplnit. Film opravdu nečekaně dobře fungoval, kluci 10 a 12 let se doptávali, jestli to tak skutečně bylo a co všechno je autentické, nechali si vyprávět další podrobnosti, díky záznamovým fotografiím na konci byli upřímně zasaženi, jak moc historicky a vizuálně věrné bylo převedení dobových reálií do animace. Osobně se mi hodně líbil akcent na to, že někteří lidé vždycky musí vyjít první a kráčet v čele, vstříc hrozbám, pokud chceme něco změnit, a že nesou s ničím nesrovnatelné riziko. Díky některým scénám z demonstrací a hlavně té závěrečné na hranicích bylo velice dobře možné se vcítit do jejich kůže a fungovalo to na děti i na nás dospělé. Husí kůže, dojetí. Výborně bylo zachyceno i to, jak pohraničníci bez rozkazů a kontaktu s velením v nové situaci, pod tlakem lidí i zpráv z rádia, váhají, jak hrozí, že podlehnou impulzu, neunesou emoce a vystřelí, jak je to celé na křehkých vahách, otázka života i smrti v tak zlomové chvíli. Napětí se dalo u nás doma krájet, když Sputnik běžel z jedné strany na druhou a když pak vykročili ti první lidé. *** Dalo se pak i celkem jednoduše dovyprávět, nebo se toho aspoň dotknout, kdo byli chuligáni a máničky, underground, jak to bylo s hudbou a kulturou, s kostely a náboženstvím, jak složité byly pozice obyčejných lidí v takovém systému, kdo byli udavači, jak při sobě někteří lidé drželi a jiní se navzájem podezírali, co bylo převlékání kabátů, co mezi lidmi dovedl nadělat strach z potíží, jak systém ničil životy nepřizpůsobivých... Jaká panovala atmosféra. A že nepohodlní lidé byli opravdu zavíráni do věznic, mučeni, že na hranicích se opravdu střílelo a stejně lidé utíkali, atd. ... *** Skvěle promyšlený scénář, sympatická animace a způsob vyprávění, který se zavděčil dětem i dospělým, zároveň naprosto přirozeně poučný a zvoucí k dalšímu výkladu a debataám. Nenápadně výjimečný počin. *~ (02.04.2023)

Koprodukční animovaný snímek Fany a pes přibližuje dětem velice poutavou a zároveň srozumitelnou formou důležitý historický milník, pád železné opony, a s tím související otevření hranic v roce 1989. Myslím si, že by vůbec nebylo na škodu, kdyby podobných filmů vznikalo víc, a to samozřejmě i k jiným dějinným událostem. (80%) (17.03.2023)

Nejen v tento den je nutno dětem vyprávět o tom co bylo. Já ještě lecos zažil z dob půlnočního království doktora Husáka, ale nebylo mi ještě tolik abych pochopil, proč můj táta v listopadu u televize při pohledu na Letnou plnou lidí plakal a šeptal - konečně... Sametovou revoluci mám ale v paměti velmi dobře i tu hnusnou zimu tehdejšího listopadu. Každopádně, že komunista se rovná neslušný člověk, to do svého potomstva peru horem dolem už jen za to co ty svině rudý udělali výkvětu národa a letcům z RAF v padesátých letech. Jenže jedna věc je vyprávět o době, kterou si neumí představit a druhá je podat nějak tu dobu příběhem, který by zaujmul. A tady se to perfektně podařilo. V Německu to tenkrát začlo, kotel začal vřít a uvolněná energie se pozvolna přenášela dál a dál. Prostřednictvím dětí a psa se tvůrcům parádně podařilo vysvětlit i těm menším co to bylo žití za železnou oponou. I tak jsme se dnes nevyhnuli dotazům a když ti lidé chtěli odejít, proč je nenechali? Je to logický dotaz že? Asi proto, že by nikdo v těch komunistických rájích nezůstal. Jenže jak to dnes řekl pan Horáček, lidé to viděli ty rozdíly. Viděli, že když vedle sebe stojí Trabant a Mercedes, že to není stejný standard, že tady něco prostě dlouhodobě nefunguje... Krásný film a moc pěkné animace. po dlouhé době animák pro děti, u kterého nejeden dospělák na konci bude polykat ten knedlík v krku... * * * * * (17.11.2020)