Divadlo a jeho dvojník (S02E07)

Mistrovské dílo v seriálu všeobecně, čistý art na obrazovkách, který se jen tak nevidí. Houby. Levinson nastavuje svým postavám zrcadlo (uuuu) a asi to má zaujmout především umělecky - divadelní hra (která je mimochodem naprosto příšerná - opravdu) na prknech středoškolního divadla (!) má precizní set design i choreografii včetně světel(?) - ok. Já vlastně nevím jak tuhle masturbaci vlastního pinďu nazvat. Pokolikáté již Levinson s další a další epizodou zdržuje, hádám zatím tak skoro z poloviny seriálu? Díl který je postavený zbytečně na repetitivním vyprávěním přes divadelní hru, abych sledoval jakože reakce postav v hledišti, kteří se ve hře vidí? To mělo ze mě dostat emoce? Nebo to měl být nový pohled na hrdiny seriálu? Mělo to otevřít oči aktérům seriálu nebo divákům? Tohle je "pure wannabe something" jaký jsem dlouho nikde neviděl. Tenhle blábol a naprosto zbytečný díl je zatím to nejhorší pseudo(doplňte si samy) co se v euforii mohlo objevit. Ne-li v kvalitním seriálu všeobecně. "Okay, this is it people! It's fucking showtime, let's go!" - zařve Lexi v backstagi a mě přeběhne mráz z toho, jak to její postavě nevěřím. Na to jakej je Euforie pojem - 30% (21.02.2022)

"Okay, this is it people! It's fucking showtime, let's go!" ________ Zábava musí být. Maude Apatow je underrated herečka, protože Lexi, hrdinka introvertů, konečně získala screen-time, kterej si její charakter odjakživa zasloužil. Sedmá epizoda je nejen komediálně teatrální over-the-top revizí života hlavních postav, ale i velkolepá předehra k znepokojivýmu finále stylizovaná do divadelní hry, u který jsem se po celou dobu královsky bavil a smál od ucha k uchu jak Howardovic máma. Austin Abrams který se chopil několika různých rolí zároveň je za mě nepřekonatelnej highlight – geniální muzikální číslo nevyjímaje. No a Cannibal Holocaust znělku v závěru jsem vůbec nečekal. #FEXI si každopádně zaslouží vlastní seriálový spin-off..... Emocionální realismus at its finest. Sam Levinson, you're a fucking G! (21.02.2022)

Jeden velký experiment pod sebevědomou taktovkou Sam Levinsona. Ač na diváka tentokrát dvakrát nemyslí, to bych rád podotknul. Na řadě je totiž premiéra hry s třeskutým obsahem, kdy Lexi sice změnila jména postav, ale to je asi tak celé. Cynismus šlape na maximum. Vzpomíná se tu na otce, na to být šťastnou rodinou, na to, jak byla Rue nejlepší kamarádkou s Lexi. Fezco, který má být už dávno v sále, má doma neohlášenou návštěvu. Když publikum propuká v jásot a potlesk, nejednomu z aktérů není příjemně. Práce se svérázným vizuálním a hudebním mixem pokračuje. Příště tu máme závěr. Doufám, že se na uzdě držet nebude. Tady slabší 4 hvězdy. (03.03.2022)

Kdybych napsal, že byla sedmá epizoda nezajímavá, znamenalo by to, že jsem definitivně přišel o zrak. Příběh se, pravda, prakticky nikam neposunul, protože tohle bylo vlastně jedno velké shrnutí již viděného (doplněné o nějaké ty dosud neznámé detaily), ale provedení mě jaksi chytlo. Za mě se tento díl tvůrcům povedl a pátý kousek jsem nepřihodil jen pro ten chybějící progres příběhu. / Poučení: Když zjistíš, jak vnímají události, které si pamatuješ, jiní lidé, může to s tebou ošklivě zamávat. (27.07.2022)

Sam Levinson je bezesporu jméno hodno zapamatování. Tento tvůrce má mimořádný umělecký talent a každý díl tohoto seriálu je zkrátka zážitkem a snese ta nejvyšší filmová kritéria. V životě bych si nepomyslel, že budu někdy slintat blahem nad ubohou teen romantikou s buzerantama, transkama a obdobnou havětí. Tohle dílo je ovšem tak bravurně zpracované, že snad ani nejde u jakéhokoli dílu vyloženě trpět. Zakončení série divadelním dvoj dílem byl rozhodně vynikající nápad, který však zřejmě nedostál diváckým očekáváním, protože seriál v předchozích epizodách zkrátka nasadil laťku příliš vysoko a nedokázal se jí přiblížit. Díl se soustředí konečně na postavy, které dosud hráli spíše druhé housle. Divadelní představení je krásně prokládáno záběry z dealerského doupěte. Výborně se zde buduje napětí a vy tušíte na obou frontách velkou katastrofu. [83 %] (28.03.2023)