Jáma

Napriek tomu, že som film videl dokopy raz pred asi desiatimi rokmi, tak ho mám stále veľmi dobre uložený v pamäti. To už signalizuje, že "Io non ho paura" je skutočne dobrým filmom. Skutočnosť, že našim hlavným hrdinom je malý chlapec a celý film je postavený hlavne na detských výkonoch je celkom riskantné. No decká sa s tým podľa mňa skvele popaosvali. Náš hlavný hrdina Michel je veľmi dobrý. Aj ako herec, aj ako postava. Nebráni sa postaviť za svojich priateľov, nájde v sebe veľkú dávku odvahy a chce, aby boli veci spravodlivé. Vzťah s jeho rodičmi je veľmi zaujímavý a je o to lepší, že bude musieť počas filmu pochopiť určité veci, ktoré by normálne deti absolútne nemali chápať. Najmä nie takýmto spôsobom. Vďaka tomu najlepšie je zachytený vzťah s jeho otcom. Ostatné decká sú celkom v pohode, no skvele je ešte spracované aj priateľstvo s Filippom. Michel a Filippo si postupne budú budovať silné priateľstvo, no súčasne je tam medzi nimi tá obrovská jama, v ktorej je držaný ako väzeň. Atmosféra filmu je silná, v správnych momentok dramatická a film vie byť úderný. Miestami možno pôsobil trošku nudne, no na druhú stranu kvality filmu sú dostatočné na to, aby som povedal, že film je hodný vašej pozornosti. A myslím si, že aj ja si ho po dlhej dobe opätovne pozriem. Hodnotenie: B+ (06.04.2020)

Musím se příznat, že když jsem si tento film pouštěl, neměl jsem absolutní potuchy, o čem tento film má být. Byl jsem velmi překvapen, první polovina se jevila jako velmi slušný horor, který má dokonalou hudbu a hlavně odpovídající atmosféru. Neustále mi vrtalo hlavou, kdo je to záhadné dítě v díře trpící hladem. Druhá polovina se převrhla v psychologické drama, které ve mně zanechalo spousty nevyřešených otázek. Celý film vyvrcholil poněkud kýčovitým koncem, který mě hodně rozhodil a dalo by říct, že v mých očích znehodnotil celý film. Přesto je film Nemám strach velmi zajímavým a nápaditým počinem, který stojí za to zhlédnout a já něj nezapomenu asi hodně dlouho. (01.08.2005)

Člověk se vždycky bojí, když jde o adaptaci jeho oblíbené knížky. Ale v případě tohoto filmu to nemohlo dopadnout lépe. Jako by se vaše představy zrealizovaly a vy tak měli pocit, že se můžete stát taky filmařem, protože to je přesně tak, jak jste si přáli. Ammaniti je mistr příběhů. Film, mě stejně jako kniha, vtáhl do studny slov dětského hrdiny, jehož příběh vzbuzuje strah i smích. Syrový a něžný příběh o krutosti světa. (08.12.2013)

Když jsem sáhl po tomto filmu, zrovna jsem hovořil bratrovi o špatných filmech co noviny vydávají. Změnil jsem názor, po Jámě, jako kdyby se mi otevřely oči a já začal vnímat filmy i jiným způsobem. Film není jen o tom co před sebou vidíme, ale i o vztahu hlavního hrdiny k danému příběhu. Celý film se dá rozdělit na tři části. První třetina filmu byla věnována krásné přírodě na Sicílii a jejímu lehkému poznávání z pohledu třetí osoby, která jako by doprovázela hlavního hrdinu. Druhá začíná symbolickým vztahem mezi synem mafiánské rodiny a uneseným chlapcem a končí zjištěním, že místní chlapec musí něco podniknout, pokud chce svého kamaráda zachránit. Třetí a závěrečná část, nám napumpuje srdce, to my jsme její nezbytnou součástí, když fandíme hlavnímu hrdinovi při vysvobozování jeho kamaráda z jeho vězení. ..... Závěr stojí za to ho zkouknout. (19.06.2008)

Keď som čítal Salingerov román Kto chytá v žite a mladý Holden Caufield opisoval obilné pole, v ktorom mal chuť zachraňovať deti, predstavoval som si to takto a nijak inak. Dokonalá obrazová harmónia, kde každá línia má svoj silne emotívny náboj, perfekcionalistické používanie farebných filtrov a mrazivý kontrast medzi horúčavosťou dňa a tmou noci (a jamy) podfarbené komornou, no silnou hudbou... no jednoducho tento film na mňa zanechal veľmi veľký dojem. Navyše keď prirátam naozaj nevidené a invenčné stvárnenia nevidenej a invenčnej látky. Bravó. Som nekriticky nadšený. (25.08.2008)