Stvořeni pro lásku

70%. Z tohto diela mám veľmi rozpačité pocity, pretože okrem slastného pohladenia neuveriteľne nádhernou emocionálnou hudbou, citlivou kamerou, intímnym prostredím, dokonalou štylizáciou obrazového segmentu, je príbeh tak trochu plytký, nevyhrotený a slabý, pričom pri väčšom zaujatí sa s ním dalo urobiť zázraky. Priznávam, dojatá som najmä vďaka tým okamihom, kedy kraľovala nebeská hudba, veľavravné pohľady dotknuté smútkom, jemné závany osudovej romantiky. Wong je v istom ohľade umelec podobného kalibru ako Yimou Zhang a obidvaja dokážu diváka uvelebiť len vďaka ohromnej vizuálnej poetike, nie príbehu. (07.01.2011)

Každá scéna na mě působila tak úžasně minimalisticky. Myslím tím, že do každé scény dal autor jen tolik, aby člověk pochopil děj. Žádné odbočení, jen přímo dopředu. Dalším co se mně okamžitě vybaví je podmanivá melodie, které provází po celý film. Normálně bych dal asi 3*. Ale ať nežeru, hudba a způsob natočení si vybojovaly 4. (15.02.2011)

Když se dva lidé milují, ale jejich lásce není přáno, je to smutné, Stvořeni pro lásku jsou tedy smutným filmem. Nijak extrémně, ale jsou. Pro dva distingované Hongkongčany žijící v 60. letech – pro hrdiny této romance – jsou důležitější mravní ideály nežli jejich vlastní touhy. Oba dva vědí, že partnera toho druhého podvádí jeho vlastní partner, zprvu to berou spíše jako hru, kterou možno strávit několik příjemných chvil a zároveň způsob, jak zkusit své manželství zachránit poznáním vlastních chyb. Je to však hra bez jasně stanoveného cíle, navíc hra se skutečnostmi příliš závažnými na to, aby mohla hrou zůstat i nadále. Wong Kar-wai nafilmoval typickou, leč atypicky zdráhavou love story, o dvou lidech a silném citovém poutu mezi nimi. Toto citové pouto bohužel nevzniklo mezi filmem samotným a mnou. Neřekl bych, že byl vyloženě chladný, spíše nezvykle uhlazený, komorní, úzkostlivě se vyhýbající čemukoliv nadbytečnému. Ačkoliv ve mně nevyvolali žádné pocity (nanejvýš zklamání z příliš předvídatelného zakončení), oceňuji na Stvořených pro lásku mimořádnou formální preciznost a mile nadměrné množství záběrů, jež doslova laskají tělo Maggie Cheungové, povětšinou zahalené do přiléhavých květinových šatů (celkem jich vystřídá snad dva tucty). Také díky tomu plyne jinak víceméně bezdějový snímek příjemnou rychlostí vpřed a pokud budu na něco vzpomínat, pak především na některé z jeho překrásných (že by až kýčovitých?) obrázků. 80% Zajímavé komentáře: Radko, jondzavid, kikuka, d-fens (21.07.2007)

Zjevně nejsem cílový divák díla Kar-wai Wonga - další vizuálně brilantní snímek u kterého jsem se dost nudila. Příběh je křehký, melancholický, zranitelný a vyžaduje spoustu soustředění a hodně lyrického diváka, kterým já bohužel nejsem, resp. možná někdy i jsem, ale musím mít určitou náladu a i tak preferuji lyriku trochu jiného druhu. (10.09.2007)

Po Kar-waiovom predchádzajúcom filme som sa k tomuto staval s odstupom, no na moje potešenie som zaznamenal mierny posun k lepšiemu. Hlavne čo sa týka hercov. Východné filmy sú často silné po obsahovej stránke, no na hercov a ich výkony si nikdy neviem zvyknúť. No tu musím povedať, že ma dostali. Bezchybné vyjadrovanie citov a života, plné úprimnosti a prirodzenosti. Aj poňatie a spracovanie sentimentálneho príbehu s baladicko-poetickým ladením mi celkom pohodovo sedelo, no to mi zďaleka nestačí. Rozprávanie príbehu znova nemá základný pilier, o ktorý by sa opieral a ktorým by zaujal a záver bol akoby odseknutý a nedopovedaný. Možno som nebol naladený na správnej frekvencii, no čakal som viac. 60%. (24.06.2007)