Výjimeční

Hodně příjemně natočený film o lidech, co vidí svět jinýma očima. Cíleně to měla být kritika francouzského systému, no vylezl z toho spíš mix lehoulinké komedie a dramatu ze sociální oblasti. Doprovodná hudba jen podpořila skvělý pocit, který jsem měl na konci filmu. Vychází mně to na čtyři a půl, ale jdu výš, film si to zaslouží. (11.04.2020)

Názov filmu je taký občas používaný eufemizmus pre obrovský problém pre človeka, jeho rodinu a aj pre celú spoločnosť. Riešenie problému starostlivosti je ťažké aj pre veľké a bohaté štáty ako Francúzsko a škoda hovoriť, ako je to u nás. Stačí si pozrieť správy, keď sa venujú zdravotníctvu, alebo hoci občas aj Rozborila s jeho reláciami, akokoľvek niekto nemá rád citové vydieranie, aby sa vedelo, ako takíto Výnimoční ľudia žijú. No ale naspäť k filmu, ktorý sa chvíľami tvári, že je autizmus takmer liečiteľný a vylieči ho, keď už nie vľúdny a chápavý prístup, tak pestrá rasová a náboženská zmes ošetrovateľov. No to je novodobé Francúzsko, na to si len treba zvyknúť.  –––– Zase někdo omylem zatáhl záchranní brzdu.  –––– Co s ním bude, až já nebudu? (07.04.2023)

Kdo by to byl řekl, že mě v adventní době zaskočí, uhrane a dojme skupinka francouzských Rain Manů? Ale bez legrace... tohle je neskutečně lidský film, který jsem doslova hltal z plátna a nepřestal ani na okamžik. S výborným Vincentem Casselem v hlavní roli mi připomněl klenoty jako Rain Man, Čas probuzení a svým původem i Nedotknutelné a rozhodně se nejedná o hyperbolická přirovnání. Francouzi zkrátka umí točit filmy o lidských příbězích a tenhle se mi obzvlášť zapíše do paměti. A když už si myslíte, že je všemu emočnímu cloumání konec, přijde ten zdaleka nejsilnější moment - závěrečné titulky. Za mě nejlepší film roku 2019. (03.12.2019)

O problémech se začleněním autistů do společnosti, očekávaném konfliktu s generální inspekcí, obavách rodičů, kdo se o jejich děti později postará a především o lidech, kteří nezištně žijí svůj život pro druhé. Na rozdíl od Nedotknutelných, a teď si s dovolením půjčím výraz od Faidry, vyvanul puch „navoněné zdechliny“ a stojí za tím větší míra civilnosti a zacílení do společenských vrstev, s kterými se lze lépe ztotožnit. Navíc tradičně perfektní monsieur Cassel a hudba, která umí ve spojení s obrazem vyvolat emoce. Když člověk vidí, jak je toto poslání i u nás státem podhodnoceno a zároveň ví o roční gáži osvětimanského dickheada z Hradu, dělá se mu zle a nejraději by mu nablil do ksichtu (nebo alespoň skartovačky).. (12.01.2023)

S "Nedotknutelnými" od stejných tvůrců má tento film několik styčných bodů - umné balancování mezi humornou a dramatickou složkou, inspirace skutečně žijícími postavami a hlavně společensky závažné téma života handicapovaných lidí, v tomto případě autistů. Hlavní hrdina Bruno (ztvárněný vynikajícím Vincentem Casselem) provozuje azyl pro děti a mladistvé, od kterých dala ruce pryč jejich rodina a se kterými si neví rady ani nemocnice a specializované ústavy. Bruno pro svoje "chráněnce" žije a pomáhá jim začlenit se do běžného života. Sám má tedy v příběhu nejvíce prostoru a film sleduje jak jeho marnou snahu o navázání partnerského vztahu, tak hlavně jeho boj se "zlými" úřady a hloubkovou kontrolou z ministerstva zdravotnictví. Bezmála dvouhodinová stopáž obsahuje ale i další minizápletky, které bohužel nejsou dotaženy do konce a zbytečně tak odvádějí pozornost od toho hlavního. Nedozvíme se například, kolik poboček Bruno vlastně vede, nebo odkud na jejich provoz bere peníze. I přes tyto drobné nedostatky se ale jedná o velmi kvalitní snímek. (17.12.2019)