poster

To musí být nebe

  • Francie

    It Must Be Heaven

  • Německo

    Vom Gießen des Zitronenbaums

  • Kanada

    C'est ça le paradis ?

  • Turecko

    Burası Cennet Olmalı

  • anglický

    It Must Be Heaven

  • Slovensko

    To musí byť nebo

Komedie

Francie / Katar / Německo / Kanada / Turecko / Palestina, 2019, 97 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Psice
    ****

    Tohle musí být nebe je pro mě jednou velkou transkulturní komedií, kterou charakterizuje nadhled ve spojení se smyslem pro absurditu. Elia Suleiman obsadil sám sebe do ústřední role jakéhosi němého, ale přesto dost výmluvného průvodce roztodivnými situacemi. Ať už je Suleiman ve své domovině, nebo na cestách po Francii či USA, vždy se ve všech třech kulturách odkudsi vynoří jakýsi jednotící prvek. Ono totiž ve finále není na koho ukázat, protože MY vlastně děláme totéž, co ONI, na které s opovržením ukazujeme. Rozdíl je tedy jenom v tom, že TO děláme jinak (třeba jen méně viditelně). Suleiman je zkrátka perfektní pozorovatel detailů a navíc vůbec netroškaří, takže dokáže tyhle nepatrnosti (které však zásadním způsobem hýbou kulturou) patřičně zvýraznit. Suleiman má navíc dar dívat se na svět očima dítěte, což se nebývale otisklo i do tohoto snímku a propůjčilo mu krásnou lehkost.(22.6.2020)

  • mmirri
    ***

    Aby mě někdo nutil přemýšlet takto nenuceným způsobem, to je vskutku umění. Beze slov, lehýnce a s jemným úsměvem plyne příběh a obyvatel “západu” jen kouká, k jakým absurdnostem přivedl svůj život, kulturu, společenské způsoby. Ale podivně si žije i “východ”. Spolu s autorem se na sebe navzájem můžeme mile usmát a dovolit si porozumět.(3.3.2020)

  • bart_
    ****

    Solidní politologicko-teologická satira, která je v kvintesenci narativu nostalgickou mozaikou kuriózních vzpomínek a cestovatelských zážitků Elia Suleimana. Snímek má neskutečně specifický rozjímavý tempo, jehož sugestivní optikou divák sleduje karikaturní obscénnosti, anebo filozofuje nad otázkami o hodnotě domova, který sám Suleiman pokládá. Jednotlivý pasáže nemají sebemenší koexistující precedent anebo jakýkoliv impakt na imponování narativu, poněvadž příběh zde není - spíš jde o zádumčivý pragmatický leporelo, jehož prostřednictvím se jenom kocháte turistickými památkami - primárně zde ovšem taky chybí humor - monotónní Eliův xicht, který evokuje notorický nezájem, tomu taky nepomáhá. Ale jako nenáročná letní oddechovka a paralelní sonda do palestinský subkultury je tahle geografická jednohubka naprosto ideální.... Verdikt: 7,4 pesimistických Izraelitů z 10 [#KINOŽIJE](3.7.2020)

  • Arsenal83
    **

    Čakal som na ten moment, kedy sa mám začať smiať, a ono to nikdy neprišlo, len nejaké záblesky úsmevu, ale to je tak všetko. Film má veľmi málo dialógov, vlastne takmer žiadne a bez toho to je maximálna nuda. Mne podivný pohľad pána v okuliaroch, ktorý vyzerá, že má všetko na háku, na zábavu nestačil.(4.6.2020)

  • xxmartinxx
    **

    Na sebeprezentaci Eliy Suleimana coby člověka, který se tváří, že mu svět něco dluží, mi je něco krajně nesympatického. Celý film tráví tím, že neslovně soudí karikatury, které sám vymyslel (mimochodem poměrně obstarožní a povrchní karikatury), aniž by vyjádřil zájem o cokoliv krom okukování ženských zadků, což ve mně evokuje něco, co by natočil Jiří Menzel někde mezi Králem a Donšajny.(2.7.2020)

  • - Celosvětová premiéra proběhla 24. května 2019 na filmovém festivalu v Cannes. (Stoka)