Země nomádů

Není to poprvé, co nedokážu docenit oskarový film. Osobně mám k nomádům blízko a mám pro ně pochopení, ale o tom to není. Protože Země nomádů působí občas dokumentárně, nutilo mě to dělat si názor na věci, které s filmem nemají nic společného. Po filmařské stránce je to podle všeho perfektní. Dech beroucí záběry přírody, citlivě vyobrazená samota a zároveň touha po ní, moc pěkná hudba, zvuk, střih. Krása, ale bohužel mi není vlastní nehodnotit aspoň částečně to, jak se mi líbí konkrétní způsob, jakým tito lidé žijí, co dělají a říkají a tak dále. A to se pak nutně podepisuje na mém celkovém dojmu z filmu. Ale to odhodlání jít proti je krásný a svým způsobem povznášející. Stejně tak uznání přírody a stavění člověka nad nemovitost. (25.06.2021)

Téměř dokumentární náhled do života a pocitů kočovníků, kteří „nejsou bezdomovci, jen nemají dům“. Sociální drama bez zápletky, která by měla nějaký začátek a konec, hořký, křehký, s několika dojemnými momenty, několika úchvatnými záběry a tunou smutku a dalších emocí ukrytých, pod tím zdánlivě banálním a neosobním vyprávění. Melancholický, až meditativně pomalu plynoucí film o svobodě, která je hodně draze vykoupená, o samotě a osamělosti, o smíření s osudem i povahou, která nám byla dána do vínku a nic s ní nenaděláme. (20.08.2021)

Spoveď ľudí, ktorí zostali bez domova. Stretávajú sa vo svojich komunitách naprieč Amerikou a konfrontujú si svoje osudy. Majú vnútornú silu a odhodlanie. Tento sociálno-kritický tón filmu sa však vytráca pri možnostiach zmeny tohto životného štýlu a vlastnou tvrdohlavosťou pokračovať v živote nomádov. Frances McDormand po Troch bilbordoch opäť presvedčila, že podobné postavy sú jej silnou stránkou. (07.02.2021)

Režisérce Chloé Zhao se se vší věrností povedlo na plátno přenést novodobý kočovný způsob života řady Američanů, kteří se odmítají ztotožnit s populací většinově přijímanou sedentarizací na jednom jediném místě. Ten zasadila do silně emotivního příběhu o ženě, která po úmrtí svého manžela nachází smysl života právě ve svobodném „nomádském“ způsobu života a sezónních pracích napříč Spojenými státy americkými. Největší síla snímku netkví ve zdůrazněném epilogu, že „to co zůstává ve vzpomínkách, stále žije“, ale v tom, že v Zemi nomádů není nic explicitně řečeno. A divák tak musí být po celou dobu stopáže filmu obzvláště pozorný, aby dokázal význam velmi promyšlených záběrů rozklíčovat a pochopil myšlenky autorů, co jimi chtěli říci. Tak důležité propojení kamery s dějovou linkou jsem naposled zaznamenal u Křížové cesty, u níž se statická kamera rozpohybuje pouze tehdy, když dochází k přesunu lidských duší. Film, který nabízí zdánlivě jednoduchou příběhovou linku, za níž se však skrývá daleko víc. Země nomádů je určena těm, kteří u snímků rádi přemýšlí a nechají se unášet na v dnešní době vzácném poklidném filmovém tempu. Poctivých 90 %. 👌 (08.06.2021) (11.06.2021)

Sociální porno if I've ever seen one. Je zajímavé, že letos je tenhle film, který je každoročně na seznamu nominovaných bez šance, patří mezi favority. Natočené to je každopádně hezky, ale jsem moc chudý člověk na to, aby mě dojímalo sledování jiných chudých lidí - to můžu jít navštívit rodinu. PS: Na IMDb v triviích se chlubí tím, že její "spoluherci" nevěděli, že McDormand je herečka a mysleli si, že věci, které jim vypráví, jsou pravdivé - pokud tomu tak je, tak to bylo ze strany filmařů velmi neetické chování vůči nehercům, kteří by měli mít jasnou představu o natáčení, jakého se účastní. (25.04.2021)