Jedné jarní noci

Nádherná dospělá a vyspělá tvorba. A přitom to člověka úplně pohladí na duši. O něčem takovým si všechna americká produkce může nechat zdát. Tipuju, že nějak podobně by na člověka chtěla působit v ČR třeba Slunečná, ale zatímco z českého rukopisu je to trapná chabá slátanina, tady je to naprosté veledílo. Neuvěřitelně krásná věc. Asi můj nový nejoblíbenější seriál, chtěla bych ho vidět znovu, pětkrát, desetkrát, žít v tom nádherném hravém světě, zachycujícím vztah dvou dospělých zamilovaných lidí. Je tak krásně napsaný, že člověk má pocit, že nakukuje někomu do života a ne že sleduje Netflix. U spousty dialogů jsem si říkala, že přesně takhle bych taky reagovala, úplně do slova. Taky mě dost dojímá, jak krásný vztahy můžou být, pokud se k sobě lidi chovají s láskou a s respektem, a mají kolem sebe vybudovanou dostatečnou sociální síť. O tom si většinou v ČR můžeme nechat zdát. A nejvíc mě prostě dostává Yu Ji-Ho. Korejského boyfrienda do každé rodiny ❤️ No nic, jdu se začít učit korejštinu. Jediný, co mě překvapilo, tak že být single parent v Koreji je horší než mít lepru. Ale jiný kraj, no :) (26.03.2021)

Oproti Something in the Rain je tu menej kriku, úderov a kopancov; zdvíhanie hlasu sa vyskytuje častejšie. Začalo to sľubne, páčilo sa mi ako sa postavila svojmu otcovi, keď ju nútil do svadby, ako sa sestry navzájom podporovali a aké vzťahy medzi sebou mali tri generácie zo strany hlavnej mužskej postavy - starý rodičia, syn a vnuk. Na začiatku je ona prezentovaná ako rozhodná žena, ktorá si tvrdohlavo ide za tým, čo chce ale potom sa zmenila o 180 stupňov na nerozhodného ufňukanca a mňa tým iritovala spolu so soundtrackom, tie isté otravné pesničky dokola. Obaja priznali, že boli sebeckí, a že hľadeli len na svoje pocity, a keď povedala, že ju nezaujíma ak mu pukne srdce, tak ja ako divák som potom ich vzťah mala tiež na háku. A že prečo by sa mala starať, som si kládla rovnakú otázku - prečo by ma ich vzťah mal zaujímať. Obzvlášť, keď začal nemorálnym spôsobom, a je pod papučou do konca (dokonca povedala, že taká bude aj ako manželka), a tá scéna ako na kolenách prosil o odpustenie potvrdilo, kto nosí nohavice. Moje počiatočné sympatie stratila taktiež tým, že povedala, že neznáša klamanie a pritom sama klame, potom ju tie lži dohnali a už musela byť úprimná a stáť si za svojim. Tiež mi vadili jej ďalšie emocionálne nezrelé, potrebu ovládať a pokrytecké repliky. Milostný trojuholník ma nezaujímal. Seriál ma prestal baviť, nudilo ma to, furt všetci riešia dookola to isté a nemohla som sa dočkať konca. Urobiť z toho film by bolo oveľa lepšie namiesto rozťahovania na 17 hodín. V druhej polovici jediné zaujímavé scény sa týkali príbehovej linky staršej sestry, ako ju rodina podporovala a fandila som jej. Škoda, že tomu nebolo venované viac stopáže. (26.07.2021)

Tento seriál je zajímavý zejména po formální stránce (příběh se odvíjí pozvolna v „reálném“ čase, divák má proto pocit, že sleduje skutečné situace v životech postav) a svými hereckými výkony. Scenáristka by měla být velmi vděčna vynikajícím hercům, kterým se podařilo s vypětím všech sil překonat těžkopádný, povrchní, repetitivní a v mnoha směrech bezradný scénář. Velkým problémem bylo z mého hlediska nedostatečné vykreslení a vysvětlení (nejen milostných) vztahů mezi postavami. To se projevilo zejména v případě hlavní hrdinky I Čung-in a jejích dvou nápadníků. Na začátku příběhu se divák dozvěděl, že hlavní hrdinka má už 4 roky vážnou známost (uvažuje se dokonce o svatbě), ale jejich „vztah“ je vlažný. Ve skutečnosti žádný vztah vlastně ani nemají, jen o něm pořád mluví. Proč jsou ti dva vlastně „spolu“? Proč vůbec uvažují o svatbě? Chtějí existovat v chladném a vyhořelém manželství dalších 30-40 let? To příběh nijak nevysvětluje, jen se naznačuje, že obě rodiny si to tak přejí?? Ona pak jednoho dne potká mladého lékárníka. Zamilují se do sebe jako mávnutím čarovného proutku. Stačí jim k tomu pár setkání v čajovně, kavárně nebo parku a láska až za hrob je na světě. Čung-in se tak ocitá mezi dvěma muži a náležitě si to užívá, oba doslova tyranizuje. Sama o sobě několikrát před lékárníkem prohlásí, že je zlá a sobecká, ale měla by ještě dodat, že je také manipulativní, agresivní a náladová tyranka. Čung-in umí opravdu dobře manipulovat, oba muže drží zkrátka. „Snoubenec“ se v každém díle pokouší různými způsoby oživit téma svatby, ona neříká ani ano, ani ne. Zdá se, že se jej nehodlá tak úplně vzdát, i když už údajně miluje jiného. Několikrát mu řekne (hlavně „slušnou formou“ přes telefon), že je konec, že se s ním rozchází, ale jeho číslo si nezablokuje, a když jí pak zdrcený „snoubenec“ volá, tak mu to vždy zvedne. Lékárník má ještě horší výchozí pozici než „snoubenec“, protože je svobodný otec, což příběh vykresluje jako velké společenské stigma. Čung-in je údajně připravena přijmout i jeho syna a oba je nekonečně a bez výhrad milovat, ale když lékárník, podle jejího názoru, udělá nebo řekne něco špatně, tak mu delší dobu nebere telefon a neotevírá dveře. Pořád jej mentoruje a vychovává. V posledním díle před ní lékárník dokonce klečí a prosí o odpuštění (i když to asi má být roztomilá scénka), protože přes její zákaz pil s kamarády. Kdyby tato situace byla vykreslena naopak a žena by klečela před svým milencem a prosila o odpuštění, tak by se to bralo jako týrání. Uff, bylo mi z té Čung-in opravdu špatně! Všimla jsem si i v jiných JK dramatech, že ženská agresivita zde není brána ani zdaleka tak vážně jako mužská, ale pravdou je, že agresivní a manipulativní člověk je odporný v mužské i ženské podobě. Tento příběh proto vnímám především jako psychologickou sondu do života jedné mrchy a ne jako romantické drama. (25.08.2022)

Dráma, v ktorej nečakajte žiadny strhujúci dej, ide skôr o časovú líniu vzťahov. Príbeh sa pomaly odvíja medzi dialógmi a kamerou zvýrazneným vyjadrovaním tela, ktoré dostáva veľký priestor v zdanlivo naťahovaných scénach podfarbených strhujúcim soundtrackom. (Chytľavá skladba No Direction https://www.youtube.com/watch?v=ertxr5TT3gA mi hrá aj teraz, pri písaní komentára.) Postavy cítia a konajú prirodzene, nepreafektovane. Jung Hae In ako slobodný otec predviedol skvelé herecké vlastnosti a napriek tomu, že na svoj vek pôsobí tak trocha detsky, dospelé a ochranárske správanie mu vážne pristalo. Na basketbalovej palubovke vyzerá naozaj úchvatne. Han Ji Min bola vo svojej úlohe taká presvedčivá, až som mala chuť ju občas zobrať záchodovou kefou po hlave za to, že reagovala akoby sa všetko točilo len okolo nej. Získal si ma vzácny, sympatický sesterský vzťah, aj vzťah k matke. Veľmi silná scéna dvoch matiek na lavičke v parku na mňa urobila obrovský dojem. Dráma nastavila zrkadlo spoločnosti, v ktorej byť rozvedený alebo osamelý rodič degraduje človeka na úroveň, kedy musí znášať poníženie a odmietanie. Ako vidieť na reakciách priateľov, nejde iba o fenomén staršej generácie. Z toho vyplýva klamanie a predstieranie detí rodičom. Tí vstupujú do ich vzťahov, konajú na vlastnú päsť bez ich vedomia a ospravedlňujú to dobrým úmyslom. Každý aspoň raz v živote zažil rozchod v akejkoľvek podobe a ocitol sa na strane odchádzajúceho alebo opusteného. Je to téma, ktorej sa nikto nevyhne a tento seriál ju spracováva veľmi citlivo, vezme diváka za ruku a nepustí ju ani po záverečnej scéne. Dobre zvolené lokácie, osvetlenie, žiadne minisukne ani hektolitre umelých sĺz. (22.02.2020)

Och, jak krásně vyspělé drama. Je téměř nemožné seriál nesrovnávat se Something in the rain, protože stejný režisér jde cítit téměř na každém kroku. Seriály také spojuje obsazení (minimálně) šesti herců. Velmi podobný je i soundtrack, také tady byla zvolena písnička od zpěvačky, jež zazněla ve zmiňovaném seriálu. Zřejmě (ale nejen) proto je atmosféra seriálů obdobná. A není to na škodu. Oba seriály jsou vyzrálé, dospělé a krásné. A i když je pro mě první z odvysílaných větší srdcovka, tenhle za ním moc daleko nezaostává. A teď už konec s porovnáváním. Ne že by nebyl příběh hlavní dvojice dostatečně zajímavý, ale teprve když k tomu přihrnu vztah mezi sestrami, s rodiči a problémy obou rodin, vzniká z toho krásný, dojemný, a přitom normální a nestrojený příběh dvou rodin. Zejména osud nejstarší ze sester a způsob, jakým se s tím její nejbližší vyrovnávali, mě uvnitř rozebral na kousíčky. One spring night je pro mě seriál plný naděje, čistý lásky a pochopení. Odnáším si z toho, že i když čekáte to nejhorší, může k vám naopak někdo natáhnout svoji ruku a pohladit ji. A to, že se to jednu chvíli trochu vleklo, prostě a jednoduše promíjím. 4,5* (25.07.2019)