Eorin euiroiin

U těchto typů filmů mám vždycky pocit, že bych měla vysoké hodnocení nějak obhajovat, protože tohle si prostě užít nemůžete. I v tomhle případě jsem se během zhlédnutí cítila naprosto zoufalá, znechucená a musela jsem přistoupit k nejedné pauze. To, že došlo na slzy je asi celkem jasné. Jestli mě konec uspokojil, to říct nemůžu, ale doufám v minimálně takový u všech, kterým je nebo bylo ubližováno. Na herecký výkon Seon Yoo snad brzy zapomenu, protože do teď jsem na ni koukala celkem ráda. Podílet se na natáčení něčeho takového muselo být psychicky strašně těžký, v tomhle před všemi zúčastněnými smekám. (24.10.2021)

Má duše je roztrhána na kusy! Jížní Korea servíruje jeden z nejsilnějších a nejdůležitějších filmů roku na téma zneužívání dětí, kde rodiče budou nejspíš kolabovat. First Client je silný příběh dle skutečných událostí z roku 2013, kde 10 letá holčička se jde přiznat k vraždě svého malého bratra. Svěří se neúspěšnému právnikovi pracujícím v dětském centru, kterému se na případu něco nezdá. Vynikající herecké výkony všech zúčastněných, hutná atmosféra, silné emoce ( kapesníky všude po posteli povinnost!) a finální soudní proces bere dech, šokuje a mačká srdce. Nepříjemný film na citlivé téma, kde matka dětí je doslova chodící chladné Monstrum. Doporučuji. Příběh*****, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí***, Zábavnost****, Hudba***, Vizuál****, Atmosféra*****, Napětí****. 8/10. (09.11.2020)

Hodně silné drama z Korey, o to silnější, že je podle skutečných událostí. Nestarající se otec přivede ke svým dvoum dětem novou matku, která je ale manipulativní monstrum a děti brutálně mlátí a týrá. Po dlouhé ignoranci dětí ze strany pomocných dětských služeb se situace vyhrotí až v zabití chlapce a na případ se vrhne skupinka právníků snažící se nastolit těžce vydobytelnou spravedlnost. Film má pomalejší tempo vyprávění, zaměřuje se více na atmosféru a vzájemné vztahy, což se daří budovat výborně. Matka je neskutečně agresivní mrcha a slabší povahy budou scény týrání přeskakovat. Závěrečný soud je pak emotivní, dojemný a “nasrávající” zároveň, kdy citlivější diváci budou brečet a zároveň zatínat pěsti nad nespravedlností. Na to, jak filmovou Asii nemusím, tady jsem z výkonů nadšený, s výsledkem spokojený a takhle silný filmový zážitek jsem už dlouho nezažil. (21.11.2020)

Zde se dá poměrně snadno vcítit do postavy malé holčičky, co je absolutně bezradná se svým trápením. Tvůrci to dávají zcela přesvědčivě najevo. Byť to nejspíše v rámci natáčení asi byla nepříjemná zkušenost, naaranžovat vše důvěryhodně, stejně jako to i zahrát. Pro vykreslení situace a poskytnutí gradující atmosféry se tu ale fakt probourávají veškeré ledy, dosud jen velmi zřídka viděných scén. Jdoucích prostě až na dřeň, samozřejmě, ne úplně pokaždé, něco je v temnotě, případně mimo záběr, či s odstupem uplynulé doby. Jako iracionální se mi jeví, že i když je jakékoli násilí dnes už úplně běžná záležitost našich životů, alespoň, co se týče filmů, tak reálně většina lidí nemá s něčím takovým vůbec osobní zkušenost. Naštěstí. Fingovaná díla musejí primárně reflektovat náladu ve společnosti a podávat autentická svědectví o tom, co se v Jižní Koreji stává denním chlebem. Zákonný rámec ničemu z toho nedostačuje, pravomoci Policie rovněž ne. Odbor na ochranu dětí či učitelka té nebohé dívčiny, nikdo z nich se k ní nijak neměl. Ani sousedi neprojevili nejmenší snahu o napravení této krušné a bezvýchodné situace. Je hrozné zjištění, jak si někteří dospělí vynucují poslušnost na dětech. Lpět se má na trpělivosti, poté rozvážném a klidném mluvení. Nikoliv na tom, že si tělesnými tresty někteří vymůžou kázeň. Nejhorší je, že se to postupně stupňovalo. Do té míry, kdy už zhasínala jiskra naděje v zakročení někoho kompetentního, kdo by je z toho dostal. Soudní přelíčení rozpačité. Film se mi líbil, ona dívka zaujala. V rámci možností skvěle nasnímáno, poselství to řeklo výrazné. (21.01.2022)