Hledám dům holubí

Kdysi dávno, než se Džamil Kocáb stal ministrem přes cikány a ostatní multi-kulturní odpad, tvořil takovou podivnou hudbu, která se dostala dokonce i do tohoto filmu, kterej je snad ještě horší než zmíněná Kocábova hudba. Jinak ve filmu po celou dobu sledujete, jak nějaký smradi běhaj sem a tam a ječej jak protržený a občas se jim jako bonus povede zamordovat nějaký zvíře. Opravdu hnusnej film. Hezká je tam akorát mladá Kuklová. Ornitology pak možná potěší výskyt nejrůznějších odrůd holubů... (09.04.2011)

Tak tenhle film jsem měl na kazetě a jako malý jsem se na něho rád díval. Avšak ani ne tak kvůli obsahu filmu, spíše kvůli Vildovi Čokovi, jeho zpěvu a hudbě, jenž zde byla hodně výrazná (M.Pavlíček + M.Kocáb). Jinak film na mě působil nemilým dojmem, prázdnotou života a celkovým nechutenstvím, zkrátka taková "ptákovina".... "jé, jé, jé, jé, neni to fraška, nesnáší mě můj vlastní bráška..." :D to jsem si vybal ihned, když jsem zde na to narazil :D (09.12.2012)

Kleopatra vybrala "Zamiloval se oblázek do oblázku", což je sice pěkný popěvek, ale sem se mi líbí víc: "..je je je je, není to fraška, nesnáší mě můj vlastní bráška...", pořádná rána do bicích a vyplašit hejna holubů, která se vznesou do oblak a na zem třeba spadne nějaké to holubí pírko k pohlazení nejen dětské dušičky. (12.10.2005)

To se paní Šimková zcvokla nebo co? Nebo jí Kocáb podplatil? Nebo jí snad nedali předem přečíst scénář, nebo prostě nevím co. Naprosto bezdějově debilní film s odpornými pazvuky, ze kterých mne bolela hlava už po deseti minutách. A do toho ještě banda věčně uřvaných pazdrátů. Stručně a krátce, humus film na entou. K poblití. Ještě že mne kdysi tento film minul, obávám se že bych nesl následky ještě dnes. 201411117137/7139///Tak zde čtu oficiální text distributora a nemůžu smíchy.Poločeský a poloslovenský blábol, který by zasloužil vytesat do kamene./// (15.12.2014)

Zapomeň na obvyklou dětskou poetiku servírovanou paní režisérkou, i když i toho se zde dočkáme. Věra Plívová-Šimková versus Pražský výběr zkoušející ve stodole. Film o mládeži osmdesátých let, naplno se oddávající výběrovým rytmům, bizarně falzetovým zakončováním slov a prapodivnému tanci. Revoluční pohled na hudební kulturu podtrhuje vynikající soundtrack, podpořený skvělou závěrečnou tancovačkou v tomto stylu, napříč všemi generacemi. Film s atmosférou úletu jménem Čekání na Patrika, ale s daleko větší kvalitou scénáře. (17.01.2015)