Černý narcis

Láskou k Technicoloru netrpím. Téma mě zaujalo, ale naivní představení Himalájí společně s absurdním koncem mě nepřesvědčilo o tom, že by Deborah Kerr měla pro mě jiný význam, než jako Anna Leonowens ;) Ostatně realizovat barevný film plný pastelových barev a nepřeplácat ho, to se už umělo minimálně od Zahrady Alláhovy (1936). Ačkoli chápu, že velkofilm s indickým chlapcem Sabu si žádal jiný přístup. (01.01.2011)

Pár úprav a byl by z toho absolutně strhující film. Pressburger, Powell a Cardiff ukazují fantastické výtvarné cítění. Bohužel nerozumím pojetí postavy pana Deana, která svojí šílenou vizáží a podivným chováním narušuje jinak ucelenou atmosféru a sevřenost snímku. Naopak, linie "jeptišky jsou v klášteře na místě s podivnou atmosférou a začně jim z toho mrdat v hlavě" je v kombinaci s vizuálním pojetím naprosto omamná. Skvělý film, který ale mohl být naprosto jedinečný. 8/10 (28.01.2020)

Je to jasný. Odteď když se řekne Technicolor, nenapadne mě Spartakus ani My Fair Lady, ale Černý narcis - techni(colori)cky dokonalý film, který rozhodně nevypadá na svých neuvěřitelných 70 křížků. Ty jsou bohužel znát jinde. Třeba v nakrémované Angličance hrající mlčenlivou Indickou krásku nebo v extrémním hraní (koulení) očima. To první je v pohodě, taková holt byla doba, ale holkám, v čele se šílenou sestrou Ruth, jsem to blouznění herecky moc nežral. Navíc jsem se během blbých 100 minut docela i nudil, protože je to celé tak nějak roztříštěné a nesoustředěné. Na druhou stranu musím pochválit, jak film pracuje s náznaky a vedlejšími motivy - těch věcí, co si může divák domyslet není málo. (04.01.2018)

Zvláštní svět protikladů a postav omračující svou barevností. Příběh pěti řádových sester, které pozval indický vládce Toda, aby zřídily ve vzdálené vesnici školu a nemocnici. Radža jim poskytl bývalý harém na úpatí Himaláje. Abatyše pověří vedením misie mladičkou sestru Clodagh. Zde jim pomáhá vládní komisař Angličan Dean, který dokonale zná místní poměry a domorodce. Do misie přichází krásná dívka Kanchi a mladý následník trůnu Dilipa Raye, který si má zde v klášteře doplnit vzdělání. Krátce nato……. (29.03.2008)

Zahalená Deborah Kerr jako chodící reklama na běloskvoucí účinky Persilu a jezdec na poníkovi David Farrar v kloboučku a dušínovských kraťáskách (komu něco tak nevkusného vůbec mohlo přijít na mysl?) v technicolorově (z)malované nádherné poctě holandským mistrům plátna. A to v podobě exotického melodramatu o potlačované touze a povinnosti při bohulibých aktivitách v prostorách bývalého harému. Přesně dle očekávání powellovsko-pressburgerovsky precizní. Tedy až na ty kraťásky, které směle aspirují na nejhorrorovější kostým v dějinách kinematografie. (07.02.2013)