Babyteeth
Kým sa skončí leto
Babyteeth
Babyteeth
Režie:
Shannon MurphyScénář:
Rita KalnejaisKamera:
Andrew CommisHudba:
Amanda BrownHrají:
Eliza Scanlen, Toby Wallace, Emily Barclay, Essie Davis, Ben Mendelsohn, Andrea Demetriades, Charles Grounds, Priscilla Doueihy, Jaga Yap, Eugene GilfedderVOD (1)
Obsahy(1)
Život je krásny aj preto, že sa nedá naplánovať. Keď sa šestnásťročná Milla zamiluje do problémového Mosesa, je to pre jej rodičov nočná mora. Prvé stretnutie s láskou ale prebúdza v chorej Mille novú chuť do života a jej energia a túžba objavovať otočí celú rodinu hore nohami. Milla začne svojmu prekvapenému okoliu ukazovať, ako prežiť každú minútu naplno. Tradičné pravidlá a morálne poučky letia do koša a rodičia sa rozhodnú dať veciam voľný priebeh. (ASFK)
(více)Recenze (73)
Působí to jako adaptace knihy, kterou nikdo v kině nezná. (Ne, knižní předlohu film zřejmě nemá. Má divadelní hru.) Plochá, chladná, nevysvětlující, vydírající. Minimálně dvě scény nedávaly smysl. Pokud tohle vše byl záměr, tvůrci to neustáli. Přece jen jde o debut. V určitém momentu filmu jsem se rozhodla mezi dvěma nabízenými diváckými rolemi: buď se nechám strhnout city devastujícím klasickým soundtrackem a vypláču moře slz (jako většina lidí v kině), nebo se obrním a zvolím cestu tvrdého kritika, který bude od zahajujícího filmu přehlídky očekávat určitou funkčnost. A ta se nedostavila. Je to náhodně slepený mix vtipných, rádoby vtipných, smutných, trapných a smrtelnost připomínajících scén, který je zakončený doslova city vydírajícím finále. Velmi si uvědomuji sílu klasické hudby a to, jak velkou službu může udělat nizkorozpočtovému filmu. Díky klasice z diváků vyždímete emoce do poslední kapky a to téměř bez vlastní práce nebo starostí s autorskými právy (že, Smetano hrající při cestě autem). Stojím si za tím, že zejména poslední scéna na pláži by nebyla ničím právě bez devastujícího soundtracku. Obecně hlavně nechápu, proč je to tak řekněme jednorozměrné. Proč ve filmu celkově vystupuje jen asi sedm postav. Proč jsou všichni takové "fucked up" karikatury skutečných lidských bytostí. Nejvíc mě ovšem dráždila absence jakéhokoli vysvětlení pro to, co se stalo mezi Mosesem a jeho rodinou (jasně, takových příběhů je dost a dají se domyslet, ale stejně mi to ve filmu chybělo). Výsledný efekt byl pro mě takový, že jsem pochopila, proč Milla hystericky nebrečí ve strachu z vlastní neoddalitelné smrti. Proč je tak otravně nezemsky vyrovnaná. Ona fakt doslova a do písmene nemá pro co nebo pro koho žít. A nemá se komu svěřit, kdyby náhodou až tak vyrovnaná nebyla. Co mi na filmu zásadně vadí, je, že přestože se Shannon Murphy v úvodním videoprojevu oháněla "důležitou zprávou, kterou příběh předává"... já jsem tam žádnou podobnou zprávu neviděla. Jsou to dokumentárně zachycené poslední dny vůči smrti apatické puberťačky a pak je prostě konec. Pokud mělo jít o "memento mori", dalo se to zpracovat mnohem lépe. Jako oslava posledních okamžiků života to taky nefunguje, protože upřímně fakt není co slavit. Snímek dráždí, hraje na city a nenabízí žádnou katarzi, empatii, nic. Kino opustíte v slzách a deziluzi, o nic bohatší, než když jste přišli. PS: Pokud se můj komentář někomu nelíbí - takhle to dopadá, když na festivalovou přehlídku vpustíte průměrné diváky. Myšlenka "Tady Vary" mě nadchla, ale jsem celkem zvedavá, jakou bude mít festival dohru. ()
100x lepšie než akýkoľvek iný film o mladej láske bohatej rodine, chudákovi a chorobe. ()
To jsou tu všichni sjetí, co TOHLE hodnotí jako kvalitní filmografii? Dívat se na ten film bylo jako projít trojitou kolonoskopií. Myslím si, že když se natáčelo tak se podával koks jako hlavní složka občerstvení. Ultra nesympatičtí herci jeden víc jak druhej, hlavní hrdinka úplně nejvíc, svojí ženskostí a sexepealem připomínající sedmiletého chlapečka. Jediný co se o tom dá říct je to, že tam všem luxusně jebalo. Ale víc jebe tady osazenstvu hodnotících a to jako tak prvotřídně, že to nic jiného nepřebije. Do každé minuty navíc jsem se musela nutit, jenom tím, že přece nemohu hodnotit něco, co jsem ani nedokoukala, ale ten čas i kdybych se místo toho 118 minut škrábala na zadku využiju i tak daleko líp než sledováním téhle πčoviny. ()
Pokud jste typický festivalový divák, který se vyžívá v artových záležitostech propletených metaforami naprosto nepochopitelnými pro běžné smrtelníky, pak je snímek přesně pro vás a vřele ho doporučuji. Pokud ne, pak doporučuji se buď před filmem posilnit drogou podle vlastního výběru (samozřejmě v hranicích legality), nebo si pustit něco jiného. ()
Krásný film, plný lidské odvahy, lásky a také bolesti, která nevyhnutelně přijde. Vodopád emocí, které vás ale nevrhnou kamsi do hlubokého smutku, nevyčerpají ani nezdrtí. Naopak, něco tak pozitivního a zároveň dojemného jsem dlouho dobu neviděl. Mezi filmy s podobnou tématikou umírání mladého člověka, je pro mě tento svou přirozeností, hereckými výkony, úchvatným vizuálem (scéna na party neskutečná), kouzelnou atmosférickou hudbou a mnoha dalšími wow.., jasným vítězem, a asi na hodně dlouho. Ve srovnání s nyní všude vychvalovaným "Smyslem pro tumor", který mi chutnal asi jako "pochcaná sláma", je Babyteeth božskou manou. Pět zářivých a děkuji. ()
To je sice hezké, že se rodičům takový týpek nelíbí, ale v takové situaci by to mohlo být jedno 2x. Akorát teda ten týpek byl opravdu nepřizpůsobivý...Dopadlo to jak se dalo předpokládat. ()