poster

Conrack

  • anglický

    Conrack

  • slovenský

    Conrack

Drama

USA, 1974, 106 min

Režie:

Martin Ritt

Předloha:

Pat Conroy (kniha)

Kamera:

John A. Alonzo

Hudba:

John Williams

Producenti:

Martin Ritt

Střih:

Frank Bracht

Scénografie:

Walter Scott Herndon
(další profese)
  • Phobia
    ***

    Když jsem tenhle film viděla jako náctileté kuře plné idealů, líbil se mi hodně - řekněme čtyřhvězdičkově. Ale ten cynik, co se mi někdy kolem pětadvacátého roku života usídlil v tělesné schránce, ten už holt z naivních multikulturních trubačů lásky k bližnímu a vzájemného porozumění není zrovna na větvi. Sorry, Jone. 65%(14.4.2011)

  • Stegman
    *****

    PODLE SKUTEČNÉHO PŘÍBĚHU. .............. Viděl jsem už hodně těch filmů "Jak se učitel nepoddal a zvítězil", ale marně si vzpomínám aspoň na jeden, kterému jsem dal 5 hvězd. (Až teď. :)) Přitom tady vše na první pohled vypadá standardně - kamera, výkony i příběh. JENŽE je tu také jedno poselství (POZOR, SPOILER!): Učitel původně přijíždí "jen" učit chudé děti, ale zanedlouho se v podstatě mění v misionáře: Místo zápaďácky bezduchého systematického vzdělávání se rozhodne žákům ukázat (pomocí několika vybraných zajímavostí), že existuje i jiný (lepší) svět než ten, do kterého byli celý život směrováni (a nejspíš i budou). - Paradox je, že jsme na tom v dnešní době pokroku a internetu dost podobně jako tihle zaostalí černoši. Informací máme všude kolem přehršel a často se v nich nedokážeme vyznat. I dnes by bylo potřeba Conrackových služeb.(27.4.2011)

  • Rocky62
    ****

    Velmi netypický pohled na rasovou problematiku kombinovaný s idylickým prostředím a výpovědními hodnotami vyjádřené skrze umění a krásy života. Conrack vyčnívá mezi ostatními filmy obdobného žánru především samotným pojetím( komorní obsazení, děj situovaný do prostředí ostrova, nevšední závěr atd.). K tomuto faktu přispívá i celková pointa, která se týká spíše podstaty lidské existence, než základního vzdělání. Voight se charakterní role učitele zhostil skvěle a Rittovy charakteristické styly režie jsou zde náležitě zastoupeny. Osobitá a zároveň hluboká záležitost. 80%(17.11.2013)

  • Mylouch
    ****

    Obecná škola v Jižní Karolíně v hraniční době, bohatě symbolické zpracování zásadní proměny jednoho světa. Krásně postavené plastické postavy nabízející překvapení, herecké výkony (včetně dětských) bez slabých míst, situace zasazené do jistého stylu, s kouzelnou jednoduchostí provedené typizující záběry exteriérů, tajemství nedořečeného, jeden z hudebně velkých přínosů J.Williamse díky schopnosti proměn stylizací jižanského instrumentáře + navrch poctivá Osudová s Bernsteinem. Klasika v linii Džungle před tabulí - Nebezpečné myšlenky ad. se zajímavým otazníkem vlivu na českou polistopadovou komediální klasiku. Kdo netrvá na dokonale realistickém příběhu, může si užít velké překvapení. Nacházím jen málo důvodů, proč nedat 5*(10.12.2013)

  • spotczek
    *****

    Nevím, jestli má Stegman (viz příspěvek výše) učitelské zkušenosti, ale uhodil hřebíček na hlavičku. Tohle není film o vynalézavosti učitele, ale o tom, kdo pochopil, v čem vzdělání spočívá: nejde o papouškování, ale o přemýšlení; ne o memorování, ale využívání toho, co znáte, co jste pochopili, pro něco dalšího. Vzdělání je pro život, pro celý život, tedy pro teorii i praxi. Tehdejší americký, ale bohužel i ten dnešní český způsob vzdělávání cvičí opice, ale ne budoucí lidi. Kdo nechápe, proč a jak si čistit zuby, tomu bude k ničemu znát všechny orgány v lidském těle. Kdo nezná vlastní město, bude ciznicem ve vlastním státě. Conrack vlastně bojoval s přístupem okolní společnosti, nikoliv s dětmi. On je měl rád a ony to věděly, na rozdíl od ostatních, kteří k nim už a priori přistupovali s předsudky. Pro ně byli ti malí černoušci hloupí, ale chytrými jim vlastně nedovolili se stát. Většina chtěla v podstatě něco, čemu sama bránila. Dokonalý začarovaný kruh. Nejen černoši, ale vlastně jakékoliv menšiny nemohou být ve většinové společnosti úspěšní, dokud jim to ona společnost nedovolí. Zní to hrozně, ale právě proto nekončí tento film zrovna šťastně. Je snad šťastná dosavadní americká pozitivní diskriminace vůči Afroameričanům, byť v čele státu již jeden z nich stojí?! A ani naše vzdělávání zrovna nevyhlíží nejlíp, ne kvůli trablům se způsobem testování (to je až to poslední důležité, jedná se jen o zhodnocení dosaženého, ale podstatný je celý předchozí proces, který vám může věci zošklivit a zprotivit nebo přiblížit, dokonce vás může naučit je mít rád). Problémem jsou možnosti dnešní motivace ke studiu, které narážejí na nepochopení celé společnosti. Lidé už zkrátka žijí, uvažují a vyžadují něco jiného než za dob Marie Terezie, ale základní principy fungování školství z těch dob pocházejí. Na to nestačí ministři a zákony, na to se musí přerodit celá společnost, mnoho jejích generací. Až teprve VŠICHNI zjistíme, že školy nejsou dobré jenom k vyrábění inteligentních strojů, ale že by měly dávat vzniknout multifunkčním zařízením s duší, pak se možná něco změní. Do té doby ale po vzoru "skvělého" západu svorně zblbnem. Proč se totiž něco učit, když si zaplatím toho, kdo to umí? No - ne?!(24.5.2013)

  • Jon Voight

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace