Cross Creek

Životopisný film o nějaké neznámé autorce ghotických románů, ve kterém se téměř celé dvě hodiny nic neděje. Je to takové zdlouhavé nic, kde z té nudy přeci jen občas vyskočí záblesk ve formě zastřeleného prasete nebo ožralého souseda. Jestli se povedlo něco na tomto filmu spisovatelce Marjorii Rawlingsové, tak jedině ta jižanská atmosféra a obsazení přitažlivé Mary Steenburgen do hlavní role. Jen díky ní jsem se na to dodíval, jinak bych to vypnul po půl hodině. [103. hodnocení, 11. komentář, 70%] (18.02.2021)

Niektoré snímky sa mi nehodnotenia ľahko. Cross Creek je z tej rady, ktorá používa vo vyjadrovaní poetický jazyk a neunúva sa k jasnému poučovaniu a hodnoteniu osobnej cesty v akýsi zázrivý a otravný morálny rezultát - v tomto prípade osobný z pohľadu neúspešnej spisovateľky. Častokrát som sa v ženských filmoch s týmito lacnejšími dedukčnejšími metódami potýkal, ale zas na oplátku nemám čo ani vychváliť do nebies. Áno, treba posiať fazuľky, treba sa nadýchať vidieckeho vzduchu a treba prehodnocovať životné postoje... (29.12.2016)

Ono je to vlastně nevhodné označit tento film jako drama, protože tu o drama vůbec nejde. Dramata možná prožívají vedlejší postavy příběhu, daleko vhodnější je představit tento snímek jako idylu. Protože právě o to jde, drama Marjorie zažila již v rámci expozice, odešla od manžela, z městského prostředí, z nesvobody. Nalezla venkov, nové, idylické vztahy, bytostná přátelství, její ženská emancipace je i autorskou emancipací, role přírody, role venkova.... však to z české literatury znáte. Kdo tedy čeká jakékoliv byť jen náznaky napětí, bude zklamán. Takže hodnotit lze jen to, jak se tvůrci a protagonisté zhostili tématu a rolí. A český dabing hooodně kazí lyrismus i autentický dojem. Je to film, na který se dívejte se svou osmdesátiletou mamkou nebo tchyní v nedělní podvečer. (30.08.2021)

Mírně nudně zpracovaný životopis mně neznámé autorky jsem už kdysi viděla a uvědomila si to až v polovině filmu. Tak zhruba takový dojem na mně snímek zanechal. Postava autorky mi byla nesympatická, taková sobecká vzdorovitá otrava, i když jí neupírám, že pro svůj cíl stát se spisovatelkou byla ochotná dost zabojovat. Souhlasila bych ve všem s jejím nakladatelem, který odmítal její gotické romány a kývnul jí až na reálné příběhy lidí, kteří jí obklopovali v divočině, kam se přestěhovala. S tím rozdílem, že já bych chtěla, aby je napsal někdo jiný. Protože v komentáři využité citace z jejího díla byly zoufale sentimentální. SHRNUTÍ: Kterak grafomanská alkoholička našla inspiraci v džungli. (06.09.2021)

No co zase tohle bylo za slátaninu? Spisovatelka (???) utekla od manžela z New Yorku (!!!) do chatrče na břehu bažiny plné aligátorů, kteří tu pomatenou ženštinu bohužel nesežrali, i když tomu šla několikrát naproti. Ale není to film o aligátorech, je to o kolouškovi nebo srncovi nebo co to bylo a o divných lidech. Sama spisovatelka byla tak nehezká, že si mohla dovolit bejt protivná a proto se do ní okamžitě zamiloval první chlap, o kterého na té Floridě zakopla. Ona ho nechtěla-chtěla-nachtěla-chtěla atakdále. Pak se tam asi sedmdesát pětkrát zopakuje, že by měla psát o těch lidech tam a ona nakonec o těch lidech píše. A pak je konec filmu. (26.02.2021)