Bojovali za vlast

Úžasné. Sergej Bondarčuk se vrátil k Michailu Šolochovovi, podle jehož předlohy natočil už dříve svůj slavný debut Osud člověka. Tentokrát se legendární režisér zaměřil na boje u řeky Don a opět mě jeho snímek nezklamal. Vzhledem k roku vzniku jsem čekal klasickou sovětskou propagandu, místo toho jsem se dočkal výtečného filmu s výborně napsanými postavami, u nichž nechybí trpký humor a vlastnosti jako strach, zoufalost, ztráta nadějí a celkově lidský rozměr. Bitevním scénám nezůstal Bondarčuk nic dlužen - ukázal nefalšované peklo. Herci jsou opět skvělí. Vede především Vasilij Šukšin jako Petr Lopachin, pro něhož to bohužel byla poslední role, a samozřejmě samotný Bondarčuk, který si na bedra zase naložil hodně nejednoduchou roli a opět byl v roli křesťanského (!) vojáka Zvjaginceva neskutečně přesvědčivý. Atmosféra opět neskutečná, Ovčinnikova hudba nesmírně působivá. Krásný divácký zážitek, který by byl ještě krásnější, pokud by ČT k vysílání použil původní superširokoúhlý formát a ne příšerný ořez 4:3. (09.05.2016)

Skoro za 5 rudých.. Ve filmu se asi 3x plká něco o vlasti..a to je popravdě asi 2x více než jsem schopnej tolerovat.. A taky to občas zaškytalo v uvěřitelnosti průběhu bitev... Ale na druhou stranu, když se bojuje, je to pompézní a syrově šílené jako coppolova Apocalypsa ..A když se nebojuje, tak jsou vztahy mezi charaktery natolik nosné, že jsem se vlastně ani na okamžik nenudil. (29.03.2020)

Začátek je famózní. Skvělá kamera, rámování, smysl pro detail (sesouvající se kamení a přešlapující nohy v prvním okopu). Na sovětské obvykle vybledlé poměry nezvykle barevný film. Jenomže pak kopání okopů přibývá a vy zjistíte, že film nemá žádný děj. Američani sice točí filmy na hovno a zpočátku máte pocit, že Bojovali za vlast je pomník realističnosti, jenomže když tam soudruzi nezabudovali ani jediný silnější motiv (i kdyby měl Sergej jít večer na šukandu za Natašou a překazí to bombardování a sejdou se až za Donem), brzy začnete zívat a blížící se zlom východní fronty vás spíš uspí. Trochu lepší je scéna zraněného Sergeje Bondarčuka (Míla Besser vivat jakož celý první dabing), jenomže od M.A.S.H.e už jsme zvyklí na hodně krve a od Stalingradu i na amputace bez střihů... takže film a jeho "drsné" scény působí jako sametové pohlazení. Druhá půlka naprosto zbytečná. Propaganda to fakt není, soudruh je tu skoro urážkou. (22.07.2018)

Válečný velkofilm není naštěstí jen pouhou sovětskou propagandou, jak jsem původně očekával. Bondarčuk výstižně zvolil střídání tvrdých bojů s chytře napsanými postavami. Filmu nechybí kromě válečných bitev a napětí ani humor a pohled do nitra obyčejných vojáků.V jaké situaci se ocitli skvělě dokazuje scéna, kdy je Piotr Lopachin "peskován" stařenou za to, že kvůli nim musí opustit svůj domov. (09.05.2016)

"Gospodin nenechaj ma umrieť..." Myslel som, že všetko zásadné na tému vojnový film som zo ZSSR už videl, ale toto mi nejako ušlo. Alebo presnejšie vedel som o ňom, ale myslel som, že je to jedna z tých sovietskych sračiek. Zbadal som však meno Bondarčuk a bolo rozhodnuté. Film má poctivú stopáž, niektoré scény najmä bombardovacie sú skvelé, ale najviac ma zaskočili dialógy, ktorých je tu pomerne dosť, ale sú skvelé a takmer bez zbytočných propagandistických kecov. Rieši sa tu život bežného vojaka na fronte, kde každý z nich prežíva svoje problémy a minipríbehy. Vtipné momenty sa myslím vydarili, vždy keď sa ozýval chlapský smiech, smial som sa s nimi. Vnútorné dialógy mi nevadili a najviac sedeli Bondarčukovi pri scéne, kde ho raneného z obrovského krátera ťahá mladá sestrička. Malý počet hodnotiacich ma trochu prekvapuje. ale som rád, že som mu dal šancu a svoju kvalitu si film obhájil. Videné na STV2 pri príležitosti 70. výročia od ukončenia 2. svetovej vojny. 80%. (22.06.2015)