Část pátá (E05)

Napriek tomu, že táto epizóda je vskutku výborná, prináša doslova veľké pády, menej smrdí patriotizmom, superhrdinovsrvom, a viacej trpkou realitou, či ľudským emocionálnym aj fyzickým trápením, čím sa snaží aj v divákovi vzbudiť silné emócie, u mňa sa to nie až tak darí, hoci oceňujem pokus. Dôvodom prečo sa tak nedeje sú chyby z minulých epizód a z nich plynúce u mňa nedostatočné poznanie postáv a nasledná slabšia empatia. (11.04.2024)

Podobně laděný díl jako třetí. Pořád teda přetrvává to, že muže v kuklách je dost těžké rozeznat, ale tvůrci to vynahrazují atmosférickým pojetím bitev, tentokrát obohacené o skvělé dunivé hudební motivy a několik scén, které mají potenciál se zapsat mezi ty opravdu zapamatovatelné (zaseknutí za dveře, srážka bombardérů). Dá se čekat, že skrze některé pády letadel se budou postupně projovat příběhy s postavama, které jsme v minulém díle "ztratili", a teď nejspíše hnijí někde v zajetí. (20.02.2024)

Poslední díl mi potvrdil, že jsem z toho zklamaný. Na to, že se tam toho stalo dost a byl tam slavný pilot to až na pár scén to bylo hrozně dokudramaticky prázdné. Hlavně jsme se dějem a vyprávěním nikam neposunuli. Kde jsme byli ve 2/3 v BoB, v Ardenách ? No uf to srovnání a teď nemyslím kvalitou... (17.02.2024)

Nebýt toto depresivního nádechu, jdu s hodnocením níže. Ale stále mám k seriálu stejné výtky. Postavy jsou málo rozvíjené, dost zaměnitelné (čestná výjimka pro nováčka Rosenthala) a pojetí náletu bych bral více do hloubky. Více jednotlivé akce od sebe odlišit. Stává se z toho nesourodý shluk, kde nejde odlišit jednotlivé vzdušní scény od sebe. (22.02.2024)

10 minut po začátku máme další briefing: nálet na Münster. A to je problém. Je totiž 10.10.1943 a úspěšný nálet na Münster totiž proběhl až 25.10.1944 (o skoro rok později). Čeká nás tedy průser. Buď selže mise nebo scénář. Tentokrát sledujeme “neokoukanou” posádku bombardéru “Royal Flush!” a potom Johna "Buckyho" Egana. Každopádně cca 20 minut od briefingu je jasné co se podělalo. (21.03.2024)