Slayer: The Repentless Killogy

Vše začíná půlhodinovým masakrem, kdy krev stříká skoro až na kameru. Nebýt skvělých hudebních vsuvek a obvyklé role Dannyho Treja, bylo by toto "ántré " zbytečné. Pak už však příchází to pravé, ořechové! Smršť brutálně tvrdých thrashových riffů od kapely, která se nikdy v celé své historii nezpronevěřila svému stylu a za to jí patří uznání. Moc mě mrzí, že jsem je nikdy neviděl naživo, tak aspoň takový dokument je pro mne potěšením. (22.12.2019)

Film je krátký krvák (40 minut), kde se krví a násilím nešetří, k tomu Slayer hrají trojici skladeb z alba Repentless a v závěru je Angel of Death z koncertu. Rozložení hudby je dost nerovnoměrné a těch pár dialogů také - nejdřív více hudby, poté více mluvení. Po skončení filmu následuje celý koncert z Los Angeles, kde kromě skladeb z Repentless, zazní mnohé další písně z celé jejich kariéry. V kině byl nedaleko od nás rušivý element v podobě dvou chlápků, kteří se nahlas bavili, ještě že ne celou dobu trvání promítání. Parádní nářez, s dobrým zvukem, dostatečné nahlas, bo jsme byli v kině, kde jsme byli prvně, neboť ostravská kina tohle nepromítala. (07.11.2019)

Zlepenec bez poriadnej dramaturgie. Kulisa pre Kingove najebano-tvrďácke pózičky (v ktorých je už roky smiešny) a Arayovu mega-charizmu (ktorá rokmi iba rástla). Z nejakých rozlúčok dojatý nie som, že nemajú kam, im mohlo dôjsť už také dve dekády dozadu. No, ale aspoň že teraz. Raz pozrieť a vybavené. (12.11.2019)

Dôstojná rozlúčka kapely, ktorá sa od undergoundu dostala až do vážneho showbiznisu, od bootlegov k full HD záznamu s ukážkovo uprataným pódiom. Úvodná vsuvka s pokusom o filmovú dramaturgiu je riadne explicitná, príznačná pre Slayer rokov 80 či 90tych, no v kontexte s pánmi v rokoch s dokonalým backstagom a spomínaným čistým pódiom pôsobí mierne nevieryhodne. Po 40 úvodných minútach však nastane 90 minútová koncertná paľba. Tak či tak, úvodný filmový prológ je príjemné osvieženie klasického koncertného DVD. (24.08.2020)

Film se mi moc nelíbil, spousta krve a neúčelné brutality. A jen čtyři písničky. Naštěstí následoval koncert, který je už někde jinde. I když na chlapíkách toho není moc k vidění, šou nedělají v podstatě žádnou a vystačí si jen s občasnými plameny, tak hudba je někde jinde. Trocha vzpomínek na mládí, to dělá hodně. A vlastně i nostalgie, protože Slayer už svou koncertní činnost ukončili. (07.12.2019)