poster

Jak býti dobrou ženou

  • Francie

    La Bonne Épouse

  • angličtina

    How to Be a Good Wife

  • Slovensko

    Ako byť dobrou ženou

Komedie / Drama

Francie / Belgie, 2020, 110 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Marze
    **

    Na první pohled je to okouzlující nostalgický satirický výlet, který seje semena vzpoury. Ne perfektně vystavěný, ale s několika zapamatovatelnými postavami. Všichni podávají svůj maximální výkon v čele s Juliettou Binochetovou, která má pěkný šatník. Režie není dokonalá, některé dějové linky nejsou moc smysluplné, nebo nemají dost času, aby byly rozvinuty. Je to pěkně barevné. Nepřináší to nic jiného než mírnou zábavu o emancipaci. Přeměňuje zastaralé genderové stereotypy do feel-good parodie ("dobrá manželka je nesobecká, chápající a v dobré náladě", "stane se z vás splněný sen všech mužů"). Děj situován na konec šedesátých let nám ukazuje zcela jiný svět. Odlišný pro muže, ženy a páry. Když se na to podívají mladí lidé, mohou třást hlavami a smát se, jak je to zpátečnické.(30.12.2020)

  • M.u.t.t.t.y
    **

    Na komedii nabízí málo skutečně vtipných momentů, k naplnění dramatické povahy zase schází výraznější konflikt či kolize. Nejvíc tak v paměti po zhlédnutí utkví zejména nečekané finální muzikálové číslo, které do zbytku filmu nezapadá a které poněkud na sílu explicitně pojmenovává jeho hlavní ideje a myšlenky. Prostředí soukromé školy pro dospívající dívky, kterou vede manželský pár, trhlá kuchařka a přísná jeptiška, je podhoubím pro řadu epizodických výjevů, které volně příběhově rámují dvě hlavní příběhové linky – rebelie žaček, objevujících pod tíhou předdomluvených sňatků a přísné puritánské výchovy své sebevědomí a sexualitu, a obdobné nalézání své ženskosti ředitelkou školy v podání šarmantní Juliette Binoche. Emancipační a sufražetské snahy za posledních padesát let dosáhly mnohého, ve filmu zobrazené lekce učící mladé dívky poslušně vařit, rodit a starat se tak v kontextu dnešní společnosti a fenoménu #MeToo mohou pochopitelně působit poněkud přežitě. Postava Binoche je určitou personifikací tohoto feministického trendu, který její proměna ze servilní paničky v sebevědomou ženu, šířící své poselství, názorně zrcadlí – byť silnější emocionální rezonanci v divákovi pravděpodobně nevyvolá. Retro pojetí a značná nadsázka snímku sluší, postrádá ovšem výraznější tvář. Několik výrazných scén (ředitelčin krátký útěk do hor, její první orgasmus, zarputile řídící jeptiška) pozdvihuje zejména kompozičně hravá kamera, tvořící z většiny záběrů líbivé obrazy. Naprosté zjevení je pak herečka Yolande Moreau v roli ředitelčiny trhlé švagrové, která svou bezelstností a sympatickým mimoňským projevem zaujala už v loňských Rebelkách.(15.7.2020)

  • Greg25
    ***

    Jak býti dobrou ženou je onen druh filmu, jehož drobné vtipné nuance pochopí a uvidí především ženy. Oč překvapivější pak je, že scénář napsal muž. Poetika i skvělé narážky na ženské stereotypy a předpoklady toho, jaká by měla žena být a co splňovat, jsou dnes aktuálnější než kdy jindy. Provost skvěle s nadhledem vykresluje onu dobu, atmosféru i tento typ škol pro hospodyňky bez názoru s hlavou svěšenou, stejně jako silné ženské postavy, které toho mají už akorát dost. Provost film vede s lehkostí, nadhledem, pohodou a pomrkávním k moderní ženě a feminismu. Snad jen někdy poněkud ujede a některé mini příběhy nahlíží více z mužské představy o chování žen. Velká škoda, že konec je jaksi velice zvláštní a jeho groteskně šroubované vyznění jakoby neodpovídalo předchozímu. Dlužno také říct, že film je víc takovou pohlednicí z dávné doby než konzistentním vyprávěním.Každopádně se jedná o poměrně zdařilou jemnou komedii z Francie, která je takovým svěžím a lehkým nahlédnutím na období, které pro ženy nebylo zdaleka tak příznivé jako třeba dnes. Skvělá Juliette Binoche. 70%(1.8.2020)

  • BOURQUE
    ***

    V danej forme neškodná jednohubka, ktorá v sebe mala viac, čo nakoniec ukáže. Výchova budúcich manželiek stroskotá v tom, že ani vychovávatelia nie sú nevinné baránky. Ale to „paradoxne“ nevadí, filmu to prospeje. Pozornosť, venovaná jednotlivým postavám, hlavne tým mladým slečnám, nie vždy je dostatočná (zachytenie začínajúceho lesbického vzťahu medzi dvoma mladými slečnami je povrchná). Posledných tridsať minút spíš odzrkadľuje bezradnosť režiséra, avšak kvôli záverečnému uvoľnenému tancu sa prikláňam k „trojici hviezdičiek.“ Juliette Binoche je stále božská! Osobné hodnotenie: 71% (***) (30.11.2020)

  • Arsenal83
    *

    Film sa snaží ukázať aký odporný je ten konzervativizmus, že mať rodinu znamená, že žena ju slúžka, že to všetko, čo sme tu tisíce rokov žili je zlé, že dosť bolo mužov, lebo oni sú pokrytci, nikdy nič nerobili a ženy vždy len ponižovali. Jediný sympatický muž v tomto filme je prezentovaný ako chlap podvádzajúci svoju manželku. A víťazne tak povstáva feminizmus, ktorý sa opäť čiastočne prezentuje ako lesbizmus. Dnes je už fakt problém čo i len náhodne nájsť film, kde by sa toto nepropagovalo. Búranie stereotypov znamená totiž vytváranie nových – kresťanstvo je zlé, konzervativizmus je zlý, tradície sú zlé, bieli ľudia sú zlí, hetero muži sú zlí, naopak homosexualita je dobrá, feminizmus je dobrý, imigranti sú dobrí, rasové menšiny a paradoxne aj islam je dobrý. Nové stereotypy, ktoré vedú civilizáciu presne tam, kam priviedli aj slávnu Rímsku ríšu. A tá vieme ako skončila.(2.12.2020)