Reklama

Reklama

K2 vlastní cestou

  • angličtina K2 My Way (festivalový název)
Dokumentární
Česko, 2020, 100 min (Alternativní 95 min)

Klára Kolouchová jako první rodilá Češka zdolala před lety Mount Everest a v loni jako první Češka a teprve dvacátá žena světa vystoupala i na druhou nejvyšší horu světa – na nebezpečnou K2. Její výstup na „Ká Dvojku“ představuje nejen nebývalý sportovní výkon a úspěch, ale ukazuje i příběh nezdolné vůle, touhy a úsilí dosáhnout vysněného cíle. Co pohání ženu, manželku a matku dvou dětí do souboje s obávaným zabijákem? Kam až dosahuje právo splnit si svůj osobní sen? Mohou být vlastně ženy při jeho plnění stejně sobecké jako muži? Odpověď na otázky a pohled na jedinečnou cestu až na vrchol K2 přináší dokument renomované filmařky Jany Počtové, autorky ceněných dokumentů Generace Singles a Nerodič. Hlavní hrdinka a režisérka spolu po dva roky sdílely období náročných příprav, pochyby, těžká loučení, krize i předchozí neúspěšný pokus. Jana Počtová společně s kameramanem zachytila atmosféru a dění expedice až do základního tábora, film obsahuje úchvatné záběry hor i Klářiny autentické záběry ze samotného finálního výstupu. (Bontonfilm)

(více)

Videa (1)

Recenze (70)

Slarque 

všechny recenze uživatele

Tak trochu sociologický a trochu horolezecký dokument – byť v obou kategoriích autorka na rozdíl od protagonistky skončila v posledním táboře pod vrcholem, jako celek se obě složky doplňují a posilují. Tematicky je to opravdu hodně podobné hranému filmu Proxima (který přišel do českých kin shodou okolností tentýž den). I matky od rodiny mají své sny. Proč by si je nemohly splnit? Protože život „správné“ mámy se točí v první řadě kolem dětí? A nemáme už náhodou 21. století? Pořádný dokument by měl položit řadu podnětných otázek. Splněno (90%). ()

Pepinec 

všechny recenze uživatele

Nijak nezpochybňuju fyzický úsilí, který to paní Kolouchovou muselo i tak stát. Ale ono je něco jinýho zapotit se cestou do kopce, a něco úplně jinýho je hodnota samotnýho výstupu. Paní Kolouchová hodinu a půl v kuse brečí, během toho vyleze po připravenejch lanech a na konci nám zamává z Ká dvojky v kyslíkový masce; tohle, alespoň pro mě, moc velkou hodnotu nemá. Podstata horolezectví je v něčem jiným, stejně jako jinak podle mě vypadá i dokument, kterej má co říct. Každýho věc, co dělá. A moje zas, jakej na to mám názor. Jana Počtová uplácala film, kterej je řídkej jako kyslík v osmi kilometrech. ()

Reklama

mchnk 

všechny recenze uživatele

Zobrazeno (odvyprávěno) celkem povrchně, i přesto, že do toho naše první žena, jež zdolala Ká Dvojku, dala hodně slz i osobní zpovědi, režijně je to velmi průměrné. Silně osobní až sobecký - jak sama horolezkyně přiznává - obraz odhodlání i naplnění čehosi, co může cítit pouze člověk, který je vnitřně nucen ve svém životě překonat zdánlivě nepřekonatelné, jaksi zůstal v základním táboře s režisérkou. U tohoto typu dokumentu divák povětšinou hodnotí samotný úspěch, jenž už se tak nějak zdokumentuje sám a to, co zde Klára předvedla, když se kouzlem střihu dostala ze svého luxusního domu do vřavy nelítostné horské přírody a společnosti ostatních bohatých horolezců, kteří nakonec vše vzdali, ocenění skutečně zasluhuje. V mém případě je to skromná hvězdička navíc, k čemuž dopomohly také chvílemi krásné, povedené záběry...i když se duch Himálají a mnou očekávané kouzlo neopakovatelné atmosféry v dokumentu také moc neprojevilo, nakonec převládla spokojenost. [Kino - Citadela] ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Tak sebastredné, že napriek istému obdivu k výkonu, sa jeho hodnota vytráca v dokumentárnom zachytení zdolania hory a čo mu predchádzalo. Úvodná polhodina je v znamení príprav na cestu. No nič neobvyklé sa nedeje. Tréningy, rodina, zháňanie peňazí, balenie. Tak ako vždy, pred každou výpravou. Po príchode do základného tábora čaká diváka čakanie na správnu chvíľu, pokusy, zlyhania, šanca na nápravu. Satisfakcia. Určite sa dostavila u hlavnej hrdinky dokumentu, silnej a horolezecky ambicióznej ženy. U sledovateľa podpriemerného dokumentu už menej. Dve hviezdičky len vďaka ukázaniu silnej vôle. Pretože zdolať v priebehu pár dní opakovane cestu zo základného tábora do štvrtého výškového si žiadalo ozaj extrémnu túžbu a vytrvalosť dosiahnuť stále unikajúci cieľ. Inak by to bolo za 20%. ()

Ainy 

všechny recenze uživatele

Přečetla jsem si mechanikův koment a on to de facto zhodnotil i za mě. Vidíme to naprosto stejně akorát s tím rozdílem, že já půjdu s hodnocením níž. Polovina filmu nezajímavá, plytká, uvzdychaná. Ta druhá, v Himálajích, šla. Míň té srdceryvné omáčky kolem, více napínavého příběhu v horách a nemělo by to chybu. Možná. Raději se tady nebudu rozepisovat o svých pocitech jakožto mámy a o tom, co si myslím o nebetyčné sobeckosti mámy Kolouchové. U chlapa si člověk řekne, že si chce něco dokazovat, ale pro děti je máma vším. Nebem, zemí, středobodem vesmíru. Proto sdílím stejný názor jako její táta. Ty její děti nemají na vybranou a strach jsem měla spíše o ně. Musely prožívat nekonečné dny s tím, že se jejich máma vydala dobrovolně vstříct vabanku o život. Klára si holt odmítá připustit myšlenky nad tím, co způsobí těm nejzranitelnějším, kdyby se nevrátila. Takže ji gratuluji. Je fakt dobrá v tom co dělá, co dokázala, ale jako zodpovědná máma, co chce vyrazit hned na nějakou expedici sotva se vrátí z náručí smrti ... no comment. Tři hvězdy za to nebe plné hvězd pod K2 ()

Galerie (14)

Zajímavosti (4)

  • Přestože z vrcholu K2 nahrála Klára Kolouchová své rodině dojemný video pozdrav, kde říká: „Tenhle vrchol je pro vás a už dám pokoj,“ za pár týdnů v novinovém rozhovoru říká: „Ale určitě si myslím, že jsem zdoláním K2 neřekla své poslední slovo.“ (sator)
  • „K2 pro mě byla jen jakousi metaforou Klářina vnitřního cíle. Film je o křehkém hledání rovnováhy mezi povinnostmi, těžce vysvětlitelnou touhou zdolat nezdolatelné a o potřebě vymezit se vůči společenským očekáváním,” přibližuje režisérka Jana Počtová. (SONY_)

Reklama

Reklama