K2 vlastní cestou

Je to borka, je to borka, je to borka. ❤️👍👏Je velikou inspirací pro ostatní ženy, a to nejenom v lezení, ale v životě - jít si vlastní cestou. Velmi jí rozumím, když říká: "potřebuju něco svýho." Protože ženy tady nejsou jen, aby pořád dělaly něco pro druhé a co se od nich očekává, ale také něco pro sebe, co je činí šťastnými!!! Nepřijdou mi vůbec fér výčitky na její adresu. Muži taky lezou a mají rodiny (viz třeba Radek Jaroš) a ženě se to vyčítá?!?!?! Nádherné záběry hor. Manžel správně Kláře důvěřuje, že by nešla do extrémního rizika a kdyby jí intuice napověděla, ať tam nejde, tak tam prostě nejde. "Nejhezčí je to, co si musíš vybojovat" KK "Je to neskutečnej stres v tom, že nesmíš udělat chybu. KK (04.02.2021)

Snímek dokázal naprosto výtečně zachytit úzkost, s jakou se při takovém výstupu na Everest člověk musí potýkat - už jen v kinosále se mi místy těžce dýchalo a pomalu jsem si ani nedokázal představit, jak hrozná zima musí v takových výškách být. A samozřejmě nejvíc napjala část, kde se vlastně ani nevědělo, jestli hrdinka dojde až vrcholu, nebo to celé raději pro dobro sebe a své rodiny vzdá. Body snižuju leda za pomalý rozjezd a příliš protahované pohledy do osobního života - raději bych přidal detaily samotného výstupu, sem tam se dostavil až moc velký skok v čase. Jinak opravdu působivý dokument, u kterého si člověk uvědomí, že takový výstup do 6 kilometrů rozhodně nebude žádná psina. (A ano, souhlasím, že hlavní představitelka i na můj vkus brečela příliš často, až to bylo trochu otravné - emoce být můžou, ale nemusí být pokaždé zachycené na kameře a tvořit tak vstup do každé nové části výpravy.) (01.08.2020)

Přiznávám, že i když mě podobný výlet láká momentálně na něj nemám, ale dokážu ocenit to fyzické a psychické vypětí a hlavně odhodlání dobrodruhů ve zdolávání podobných výzev. Bohužel tento dokument je pouze jakýmsi osobním deníkem bez vyšší přidané hodnoty. První rodinná emocionální půlhodina je vyloženě nekoukatelné home video, které nemá s výstupem nic společného. Zbytek dokumentu je jen a pouze o osobním odhodlání a individuálním životním cíli jedné osoby. Přidaná hodnota je prakticky nulová, to co už člověk viděl v řadě jiných K2 dokumentů se zde buď recykluje a nebo se to ani neukáže. Nějakých vděčných spektakulárních záběrů přírody se rozhodně nedočkáte. Většinu času člověk tráví ve stanu kde se rozhoduje nad tím jestli je pěkně nebo ne, a jestli teda jdeme nebo ne. Celé je to navíc postavené na úsilí šerpů, kteří celou cestu prokopávají, takže to nakonec působí jako zaplacená dovolená jejíž cílem je vrchol K2. Vlastně jsem si docela uvědomil, že by mě mnohem více zajímal právě dokument o onom šerpa fixačním teamu kteří to tahají bez pomoci, než o jednotlivých lezcích, kteří se už tak trochu vezou na práci ostatních. Nakonec rozhodně obdivuji osobní Klářin výkon a uskutečnění jejího snu, sám šlapání do kopců zbožňuji a tu návykovost chápu. Bohužel jako dokumentární materiál to jednoznačně selhává a své místo si to najde pouze v rodinném albu, nic víc než dosažení osobních individuálních ambic to neukazuje.. (11.07.2021)

Jiný horolezecký dokument, protože ženský, protože mateřský. Smršť rozporuplných emocí a priorit, proto tolik slz. Má kliku na lidi kolem sebe...Co se týče lezení s kyslíkem, je to tak trochu podvod na hoře i na sobě... Rozhovor: Šerpy s námi lézt nikdo nenutil Výprava psychicky zdecimovaná třemi úmrtími a byla v podstatě na odchodu ze základního tábora domů. Když ale dorazil do tábora Nirmal Purdža, který měl v tom roce projekt zdolat všechny osmitisícovky během sedmi měsíců, dokázal je tak psychicky nabudit, že nakonec na vrchol nejtěžší hory světa vylezlo 24 lidí. (19.11.2020)

Film je skoro o ničem, zbytečně nezajímavé omáčky kolem. Když to má být o K2 a vlastní cestou, čekal bych, že většinu filmu strávíme v Himaláji. Navíc, tyhle typy ženských, který si potřebujou dokázat to samé jako chlapi, jsou mi krajně nesympatické. Pro děti je máma vším... A to, že je takhle opustí a opravdu se může stát, že se nevrátí, vypovídá pouze o jednom. Sobeckost na prvním míste. (25.02.2022)