VOD (1)
Obsahy(1)
Vynikající dokumentarista Jindřich Fairaizl v roce 1968 dostal na obrazovky dokument, který se věnoval problematice rodičů a dětí v socialistickém Československu. Filmový štáb nechal otisknout v novinách inzerát, který nabízel výměnu tuzexového auta za dítě. Na inzerát zareagovalo téměř 300 lidí. (Česká televize)
Recenze (15)
Zdá se, že v roce 1968 měli tvůrci volnost ještě větší než v době dnešní. Kdoví, jestli by dnes vůbec mohl být proveden takovýto experiment a výsledný dokument pak odvysílán na veřejnoprávní TV. Když i tváře vypovídajících lidí, které mohl divák v původním materiálu vidět, musely být pro současné vysílání zakryty, jak se píše v obsahu. ()
Špičková publicistika Pražského jara imponuje svou opravdu reportérskou pohotovostí a odbornou poučeností, která navíc neskrývá ani vysokou estetickou kvalitu zpracování. Nepřekvapí, že Fairaizl měl uměleckou průpravu (brilantní dikce komentářů, skvělý střih směřující k psychoportrétům dotazovaných) a navíc byl nadán darem ostrého, neosobního vidění a mravního náboje, který byl prostě v něm. Trapné dodatečné zastírání některých zpovídaných klade i choulostivou srovnávací otázku po míře demokracie v roce Pražského jara a také demokracie po listopadu 1989. Zcela chybí údaj o ocenění snad celého seriálu Zlatou růží festivalu v Montreux. ()
Terénní sociologie metodou šoku. Na svou dobu nebývale odvážná, otevřená a komplexní společenská sonda, která vede k více principiálním otázkám, než se zpočátku může zdát. I díky příhodné formě s pozoruhodnou střihovou skladbou a souznění uváženého tázání s přesně zamířenými úvahami v komentáři i z odstupu padesáti let mrazí. ()
V době, když jsme osobnost a tvorbu Jindřicha Fairaizla probírali na škole, tak samozřejmě nebylo možné vidět Inzerát v plné délce. Věc se zdála jasná, pomýlení lidé by vyměnili dítě za auto. Proč neodsoudit? Pointa je v tom, že už tehdy byla situace mnohem komplikovanější, někteří lidé ignorovali poptávku po dítěti a zcela věcně chtěli auto jen koupit, jedna matka nabízela surogátní mateřství a mnoho těch, kteří přemýšleli o směně za skutečné dítě, nabízeli v podstatě jen "přepsání" dětí již odložených v různých ústavech. Z dnešního hlediska je mnohem důležitější poznat životní úroveň a bytovou politiku té doby. ()
Vynikající dokument. Škoda, že tehdy nemohlo(nesmělo, nechtělo) točit víc režisérů. Důkaz toho, že doba není zlá, doba je taková, jací jsou lidé a lidé jsou pořád stejní. Otevřelo by to oči lidem, kteří tvrdí, že dříve bylo lépe a dnešní doba s sebou nese zlo z bídy a přepočítávání vše na peníze. Vyprávěl jsem obsah dokumentu známým a záměrně neřekl, že se jednalo o černobílý dokument z roku 1968. Nechal jsem je zanadávat si na dobu a pak jim to prozdradil. Někteří starší lidé mají minulou dobu idealizovanou z toho, že se o něčem nesmělo mluvit a vše se lakovalo na růžovo. Také s časem zapomněli na to špatné. Více takových dokumentů v ČT! Děkuji. ()
Reklama