Krvavá jízda

'Alfred Hitchcock uvádí' (1955, 1985), 'Příběhy ze záhrobí' (1989-96), ale i z české provincie 'Draculův švagr' (1996). Plejáda půlhodinových povídek v rámci mysteriózních hororů a thrillerů. K nim se nyní zařadil nizozemský projekt, jehož tvůrci na to šli přeci jen už opatrně a pro jistotu natočili pouze šest povídek. Všechny spojuje temný autobus v temném prostředí, jehož (mrtví) cestující jsou aktéři právě oněch příběhů, což vysvětluje i název miniserie. A právě každý ten cestující jednotlivě poukazuje na svůj osud. A tak tu máme hororovou antologii naplňující příběhy tím, co se nazývá , morbidní humor. Každá povídka je různorodá a má svá specifika. Použité náměty samozřejmě nejsou nic nového pod sluncem, ale to na zajímavosti nějak neubírá. Naopak je zajímavé, jak z jednoho námětu příběh náhle přeskočí do jiného. Ale pospolu to stále funguje. Daný formát je pro zpracování vcelku složitý, neboť má představovat jak hrůzu tak i temný humor spolu s budováním charakterů. A to všechno se muselo vejít do přibližně půl hodiny stopáže. Příběhy jsou tedy značně jednoduché, což je u některých docela i na škodu. Zasloužili by si více rozvinout, ale koncepce je jednou daná a tak to vypadá, jak to vypadá. Miniseriál je kreativní, dobře napsaný a přívětivě natočený. Extrémní rozmanitost daných příběhu dává stejný zážitek, jako kdyby to bylo podané v literární formě. K zabití času třeba během cesty dopravním prostředkem nebo čekání v čekárně je něco takového jak dělané. (20.04.2020)

Zpočátku to vypadá, že se jedná o další příběh o strašidelném domě, do kterého se nastěhuje nová rodina, ale nakonec je všechno jinak. Povídka je na půlhodinovou stopáž svým zpracováním zajímavá a v dějovém vývoji i plynulá. Hrůzou si kousat nehty samozřejmě nikdo nebude, a nikdo to snad ani nečeká, ale jako start miniseriálu to začalo hodně dobře pro vyvolání divácké představy, jak to asi tak celé bude vypadat. (20.04.2020)

Jednoduše řečeno, pokud to někdo nemá v hlavě zcela v pořádku, začnou se dít kolem věci. Tři kamarádi jedou na chatu a cestou vezmou stopařku. I druhý příběh zpočátku navozuje předpoklad o co tady půjde, ale ve finále se to změní ve zcela něco jiného. Tento námět také není ojedinělý. V hororových snímcích byl použit už mnohokrát. Povídka je samozřejmě opět jednoduchá, avšak se vším zásadním. (20.04.2020)

Není nad kurz v zájmu zdokonalení své spisovatelské úrovně. Thriller musí jako thriller vypadat a tak je potřeba mít nějakou inspiraci. Jenomže ta inspirace je náhle reálnější, než by se kdy zdálo. Dá se smazat to, co už bylo napsáno? Zajímavá myšlenka, opět v jednoduchém podání. (20.04.2020)

'Vražda v Orient expresu.' Takový je motiv ze známé detektivky samotného začátku této další povídky. Ztratil se prototyp a pachatelem může být pouze někdo z hostů večírku. Jenomže kdo. Záhy se však děj mění v motiv jiný, pro hororové fanoušky taktéž naprosto známý, aby se to ve finále opět vrátilo zpět k detektivce. Na půlhodinovou stopáž také opět dobře zpracované. (20.04.2020)

Tentokrát o strašidelný dům skutečně jde a jedná se o školu, která skrývá nemilosrdné tajemství. Mysteriózní příběh stejně jako ty předchozí sice není nijak originální, ale svým způsobem zaujmout může. Povídka opět na půlhodinovou stopáž dobře zpracovaná. (20.04.2020)

Krapet detektivní záležitost z prostředí firemního maškarního večírku. Není tajemstvím, že dva noví zaměstnanci začnou zrovna v tuto dobu řešit podivnou smrt spolupracovníka. Pomalý vývoj děje je samozřejmě ukončen netradiční scénou, ale v zájmu zaměření tohoto miniseriálu není zase až tak od věci. Tajemno a napětí samozřejmě na tak krátkou stopáž nelze očekávat, ale jako další thrillerová povídka opět funguje přívětivě. (20.04.2020)