Jídlo

To je žrádlo! Snídaně, oběd a večeře podle Švankmajera tvoří dohromady pořádné sousto i pro ty největší gurmány. SNÍDANĚ: pokud se chcete vydatně nasnídat, budete potřebovat nějaké drobné a funkčního číšníka, resp. člověka, jenž se role číšníka dočasně ujal. Vtipná i ostře kritická alegorie konzumní společnosti. Pojmout lidi jako mechanické stroje bylo pěkným nápadem (na vidličku a nůž nezapomenu :), jenom by se to celé nemuselo opakovat dvakrát. OBĚD: z tohoto klipu se dovíme mnohé o (ne)kultuře stolování, o stravovacích návycích Jana Krause a také zjistíte, co všechno lze v ideálním světě zkonzumovat, je-li vrchní ignorant. Nevím, jestli to mělo být vtipné, každopádně to bylo divné, ke konci již trochu nudné a dost perverzní. VEČEŘE: každému obřadu předchází pečlivá příprava, ten večerní nevyjímaje. Aby nedocházelo k takovým trapným situacím, jako sbírání spadnuvší vidličky ze země, pár hřebíků a kladivo vám může být nápomocno. Večeře je rituálem nejerotičtějším, ti stydlivější by tudíž mohli mít problém jej absolvovat. Myslím tím ty, jež se neradi nechávají filmovat při konzumaci vlastního pohlavního orgánu (nebo to byl orgán cizí, mající za cíl posilnit potenci svého konzumenta, nebo snad metafora jídla tak hnusného, že při jeho jezení nechceme být přistiženi?). Je to film o uspokojování lidských tužeb, konkrétně jedné z mnoha tužeb. Hlavní je, dobře se najíst, ať to stojí, co to stojí, ať si o tom kdo chce myslí co chce. V málokterém jiném filmu je tolik uplatňováno sousloví „jste to, co jíte“. (23.04.2007)

Lidský bufet, Kanibalové, uvolněte se, prosím! a Nožička, nebo ručička?.. Jestli to jídlo nesníš, dostaneš tuberkulózu a žaludek se ti přilepí na páteř, aneb výživovými traumaty z dětství zatížený Švankmajer zajíždí do extrémů hladovění i přežírání. Já osobně jsem dostal hlad, že bych za Klingera snědl i armádní džíp, což asi u této surrealistické gastrohříčky nebyl zamýšlený dopad.. (31.08.2012)

V pixilaci je Švankmajer absolutně nepřekonatelný. I zde tento způsob animace použil a je nám představen v celé své kráse, především nasnímání a animace živých herců je naprosto kouzelná. Jeden chod lepší než druhý, u snídaně Švankmajer jen tak lehce brnká po povrchu, u oběda trochu přitvrzuje a večeře je již vyslovený hardcore. Teď mě napadlo, co si dám k jídlu, lednice prázdná, asi si půjdu něco uříznout. :-) (14.10.2007)

Švankmajer natočil spoustu vynikajících krátkometrážních filmů, ale jeho Jídlo mám ze všech těch báječných hříček nejradši. K jídlu mám velmi osobitý vztah, konzumovat ho je má druhá nejoblíbenější činnost. Tenhle snímek je nejen gejzír fantazie a rozkošných scén, ale je i jedovanou satirou na konzumní životní styl, není tam jediná zbytečná scéna, jediný zbytečný záběr, jde o originální námět, výtvarné provedení i animaci. Švankmajer natočil bravurní film, který patří do top žebříčku animované tvorby. Celkový dojem: 100 %. (16.06.2006)

Švankmajer, opět jeho surrealismus, metaforické vyjadřování a úmyslně přepálená, bizarní animace. Se snídaní jsem skvěle nastartoval svůj den - člověk se může v klidu nasytit, ale pak se musí pro dalšího obětovat a dočasně ze sebe udělat automat, všichni jsou eventuálně spokojeni, ale jeden bude vždy sloužit. Na obědě jsem si také pochutnal, přestože číšník mě ignoroval, v okolí se dá vždy najít něco k snědku. A to završení mě doslova ZABILO. ovšem k penisu na večeři už jsem raději řekl "ne, děkuji". 8/10 (19.09.2008)