poster

Kyvadlo, jáma a naděje

  • anglický

    Pendulum, the Pit and Hope, The

Krátkometrážní / Horor

Československo, 1983, 15 min

Režie:

Jan Švankmajer

Předloha:

Edgar Allan Poe (kniha), Auguste de Villiers de L'Isle-Adam (povídka)

Scénář:

Jan Švankmajer
  • Mahalik
    ****

    Co bude zítra? Nebo už zítra je? Tma, která nekončí. Tma, ze které se mi chce blejt. Vidím jen to, v co doufám. Slyším sebe a Smrt, která mě volá. Kyvadlo, jáma a naděje, vůle k životu a konec v kterej nikdo nedoufal. Švankmajer pootevřel Poeovu rakev a učinil tak s úctou. Tuhle knihu miluju, protože je zničující, čtenáře omamující. Kraťas proto, že tomu dal obrazy a vizi, která byla s tou mou stoprocentně totožná. A vzal mi úsměv. Potřebuju nastartovat směrem ku lepším zítřkům. Honzo, pomoc!(2.3.2010)

  • SOLOM.
    ****

    O tom, že je Švankmajer vynikající režisér a jeho filmy - snímky patří mezi to nejlepší co naše filmografie nabízí, mě přesvědčil již několikrát. I tentokrát se mu povedla navodit skvěle propracovaná atmosféra úzkosti, strachu, ale i naděje. Začátek byl přímo úžasnou ukázkou bezmocnosti, která diváka zcela pohltí. Jen s tou zdí u mě nezabodoval na 100%, protože mi přišla v určitých momentech až zbytečně moc umělá. Samozřejmě její dekorace je luxusní, ale...Konec už se nesl opět v tradičním nádechu, který zaútočí na naší psychiku.(4.2.2011)

  • annihilation
    *****

    Celou dobu vás provází tíživá atmosféra – příběh je natočen, jako byste ho prožívali přímo vy, vplouvá tak do vás úzkost z bezmoci a strach o sebe samého - na chvíli zapomenete, že jste pouze divákem a nechtěně se necháte vtáhnout do děje vykresleného temným prostředím se surrealistickými prvky obohaceným spoustou nepříjemných zvuků. Jan Švankmajer opět mile překvapil, dokáže totiž čerpat inspiraci z velmi zajímavých děl, navíc je vždy ztvární velmi originálně, ale zároveň základ nepozmění.(29.7.2012)

  • LeoH
    ****

    Působilo to na mě silněji jako videoinstalace v domě U Kamenného zvonu než při samostatné projekci. Asi díky osudovosti opakovaného potkávání těchže útržků z děje při bloumání po výstavě v přítomnosti původních rekvizit (takový videoart má smysl, na rozdíl od toho, co bývá v galeriích běžně k vidění). Při izolovaném zkouknutí filmu od začátku do konce už toho tam najednou jaksi nebylo tolik.(10.10.2013)

  • mcleod
    *****

    Dokonalé surrealistické děsuplné ztvárnění povídky Edgara Allana Poea (a Villierse de l´Isle Adama), u kterého se strach a děs nezadržitelně každým okamžikem vpíjí do diváka. Moc se mi líbí, jak Jan Švankmajer dokáže pracovat s klasickou literární předlohou a vystihnout filmem vše, co je na ní z pocitového a obrazového hlediska nejpůsobivější.(3.11.2012)

  • - Závěrečná poznámka o inkvizici byla do filmu vložena dodatečně. Po roce 1989 požádal Jan Švankmajer o její opětovné odstranění, jelikož měnila vyznění filmu. (quip)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace