Bleeder

Původně jsem si myslel, že se bude jednat o nějaký boční projekt v rámci trilogie Dealer. Po zapnutí jsem ale hodně rychle pochopil, že to zase tak jednoduché není. Nicméně jedno společné tento film s onou trilogií má a to je samotná atmosféra dánského podsvětí. Tu ale dost silně usměrňuje Mads Mikkelsen, který už tenkrát dokazoval, jak výbornej herec je a v celém dánském ansámblu se neuvěřitelně vyjímal. Jeho postava filmového blázna provozujícího video půjčovnu mi silně připomínala raný život Quentina Tarantina a hrozně jsem se u ní nasmál. To ale bylo to jediné, co stálo za zájem u tohoto filmu. Mads se kvalitou tak strašně převyšoval, že všechny ostatní potlačil do filmařského dna. Kdyby film byl jenom o něm, tak je to na regulérní pěti hvězdu a nemrknu ani okem. (07.04.2017)

Vemte Kaurismakiho a obraťte naruby. Refn to je hněv, strach a hnus v Kodani bez zjevný příčiny (jakoby s lehkým nádechem chlapskýho srabáctví a pocitu ztráty kontroly nad úplně všim co se kolem děje a obsesivní potřebou si dokazovat, že tu kontrolu má(me) (my chlapi)). Scéna u hřbitova s Grundtvigs Kirkes v pozadí... (06.09.2011)

Nezávislárna pro fandy filmů o pochybnejch existencích a "lůzrech." Označení horor bych brala s velkou nadsázkou, hororovou scénu to nemá ani jednu. Nebo aspoň ne scénu, jakou považuju za hororovou. Je to spíš takovejch psychologickej výlet do životů pár zatracenců. Je tu Leo, kterýmu postupně hrabe z vědomí nadcházejícího otcovství, což je asi úplně nejmíň sympatická postava celýho filmu. Pak je tu jeho snad švagr, což taky není zrovna sympaťák a konečně "nerd" Mads Mikkelsen jakožto video-maniak a filmovej blázen, kterej představuje umírněnou verzi Quentina Tarantina, když ještě pracoval ve videopůjčovně. Jeho održení od společnosti a schopnost žít jenom filmy je vyobrazená přesvědčivě a je to postava, se kterou se divák nejsnáze sžije. (O to víc divák přicházející z CSFD:-) Opět tu jsou minimalistický rozhovory, dlouhý minuty, kdy si postavy vymění celkem tak deset slov a zbytek času po sobě jenom koukají, ale to k těmhle filmům patří a mě to nevadí. Konec byl uspokojivej, gradoval pěkně a podle mě to dopadlo tak, jak mělo. Fanoušci nezávislých skandinávských filmů nebo psycháren či Madse Mikkelsena (jsem fandou všech), zbystřete! Mohlo by se líbit! (03.05.2011)

Kim Bodnia a Mads Mikkelsen excelují v dalším Refnově syrovém a bezútěšném příběhu z kodaňské periferie o lidech žijících na periferii společnosti. Režirérovo vidění světa je sice neradostné, ale pravdivé a film je možná malinko vyumělkovaný, nicméně převážně realistický a uvěřitelný. Nasraný Kaurismäki, to sedí (Gimp). (17.05.2013)

Refn si dává repete s hereckým ansáblem z jeho debutu PUSHER a do jedné z rolí obsazuje svou pozdější manželku. Oproti PUSHER je BLEEDER melancholický kousek řešící zase chlapské problémy se ženskýma na pozadí obsese filmy. Prostředí je inspirováno CLERKS a Tarantinem, přičemž Madsova postava evokuje takovou zamlklou verzi Tarantina, ale ve skutečnosti je to sám Refn v celé kráse. Ačkoliv je mi téma blízké, výsledný dojem je oproti PUSHER slabší. (02.12.2018)