Scénář:
Bráulio MantovaniKamera:
César CharloneHrají:
Alexandre Rodrigues, Leandro Firmino, Matheus Nachtergaele, Phellipe Haagensen, Seu Jorge, Jonathan Haagensen, Douglas Silva, Alice Braga, Gero Camilo (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira, nejbolavější místo metropole karnevalů. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád - od 60. do 80. let - proměňuje v dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky... Fernando Meirelles debutuje strhujícím dramatem inspirovaným skutečnými osudy. Vyprávění o dospívání ve stínu smrti připomíná formální brilancí filmy Quentina Tarantina či Martina Scorseseho. Syrovou autenticitu zvyšuje obsazení neherců a skutečných obyvatel slumu do řady hlavních rolí. Snímek si získal mezinárodní uznání včetně devíti ocenění na MFF v Havaně a ceny Vision Award na MFF v Torontu. Byl úspěšně uveden na řadě mezinárodních festivalů. Získal nominaci na Zlatý glóbus jako nejlepší zahraniční film roku a jeho režisér byl oceněn nominací na Evropskou filmovou cenu Felix. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (998)
Dokumentaristický styl vyprávění filmů svědčí. Jde z toho syrovost, násilnost a především opravdovost. Jasně všechno souvisí se vším, letmý doteky v podobě vět "umíč číst? " "půjdeme na Čínu" svědčí o tom, kde je zakopaný pes, ale představa, že mě odpráskně nějakej desetiletej zfetovanej analfabet, aby si mohl předvést přes kámošema, mě teda vysloveně nasírá. ()
Tož zaujetí bylo. Mám pocit, že i pěsti zaťatý (nebo uťatý?). Tam, kde mi Milionář z chatrče dával vizi v konec dobrý, všechno dobré, tam Město bere. Všechno. V Riu není déšť, který by odplavil krev, ani chrabrýho reka. Neb radu mám, milí a filmem nepoznamenaní přátelé: s dabingem NE! Film vypovídající o hrůzách by neměl znít vtipně. Český distributor je zřejmě veselá kopa a naservíroval film s nejhorším dabingovým výkonem ever! Na facku. ()
rio de janeiro.. cidade de deus.. město bohů.. tady si chlapci nehrají s umělohmotnými vojáčky ani fotbal na plácku.. tady kradou, fetují, střílí se.. strašlivé místo, kde přežijou jen feťáci a gauneři, pro slušnost tu není prostor.. tady se každý den balancuje mezi životem a smrtí.. autentický příběh, podaný v celé své zvrácené kráse a syrovosti.. jako čerstvě ohlodaná kost hladovým, vychrtlým psem.. a já děkuju osudu, že mě uvrhl do zdánlivě nudného maloměsta a já nemusím procházet místem, ve kterém byl kdysi život očistcem, aby se postupně proměnil v peklo.. ()
Tenhle film je o realisticnosti, vse ostatni je vedlejsi. Jednak tu mame herce, ktery ani jako herci nepusobi, od toho nejstarsiho dedka po nejmensi dite vsichni pusobi, jako kdyby tam skutecne zily. Dale pribeh. V podstate tu zadnej neni, hlavni postava fotograf Raketa vypravi svuj pribeh a pri tom popisuje zivot v Meste bohu, kde se vlasne vetsinou jen krade a zabiji. Film je skutecne dost drsnej, ani ne tak nakejma zaberama krve, nejaky super krvavy zabery tu moc nejsou, spis de o to, ze tu ma zbran kazdej, i petilety deti a nikdo ji nevaha pouzit. No a posledni, co prispiva k realisticnosti, je kamera. Obcas naka ta vychytavka, ale vetsinou to pusobi, jako kdyby kameraman hodil kameru na ulici mezi dav lidi, takze je vysledek hodne hustej, bohuzel casto taky neprehlednej a zmatenej, ale to k tomu tak nak patri. Co filmu vytknout, jednak je zbytecne dlouhej, ackoliv nijak nenudi a navic je to obcas dost stereotypni. A ackoliv se jedna o zajimavej film, neprislo mi, ze by byl na 5*. ()
MĚSTO BOHŮ je mrazivým příběhem o latinskoamerických dětech. Přesněji: o dětech z generace no-future, které umí sotva číst (a to v tom lepším případě), vyrovnanosti a jakési životní moudrosti pobrali povětšinou nanejvýš tak, aby zmákli práci s kvérem a jejich matkou/otcem a učitelem se stala ulice no, dejte kvér do jejich dětských rukou a udělají vám revoluci. Tu svou, malou, dětskou, ale o to více děsivou a bez ohledu na pražící slunce mrazivou. Tolik námět dle skutečné události. A způsob zpracování? Snímku nechybí věrohodnost, skvěle vystihuje živočišnost a život Rio de Janeira... a bezvýchodnost života v periferii. MĚSTO BOHŮ nepřikrašluje ani nepřehání. Jde prostě o uvěřitelný opus, u něhož si přejete, aby se námětem stala raději noční můra Davida Finchera než skutečná událost. Vše výše uvedené zajišťuje excelentní kamera, hudba, herecké výkony etc. a právem to zařazuje MĚSTO BOHŮ mezi nejlepší světové snímky posledních let. Poznámka: Jojo, zle tam, kde se náladovost a moudrost dětské hlavičky/mladická nerozvážnost stane soudcem a ruce/ručičky dětí nástrojem k vykonání rozsudku. ()
Galerie (56)
Photo © 2003 Miramax Films
Zajímavosti (20)
- Scéna, v ktorej sa mladý Raketa (Luis Otávio) smeje svojmu staršiemu bratovi Káčerovi (Renato de Souza) po tom, čo ho vyfackoval ich otec (Edson Montenegro), v scenári nebola. Luis sa nedokázal prestať smiať, a tak Renato začal imporvizovať a povedal mu, aby sa prestal smiať. (smolicek04)
- Scéna, v ktorej Zé Pequeno (Leandro Firmino) regrutuje nového člena svojho gangu, bola vyhlásená za najšokujúcejšiu scénu násilia v klasickom filme. (Greenpeacak)
- V scénkach, odohrávajúcich sa v redakcii novín, hrajú niektorí členovia filmového štábu. (chesterko)
Reklama