Kapesné

Filmy s detskými predstaviteľmi veľmi nemusím. Poväčšinou dokážu svojim chovaním otráviť celý film. Tu sa to našťastie obišlo bez otravných detských elementov, no nenašiel sa ani nikto, kto by si dokázal získať moje sympatie. Prvý hlavný problém filmu je, že nemá žiadny dej. Truffaut sleduje deti v škole, deti mimo školy, občas sa tam pripletú aj nejakí dospelí... No nič z toho nie je zaujímavé. To ja som teda mal oveľa zaujímavejšie a zábavnejšie detstvo ako tento ansámbl. Druhý problém filmu je, že keď už sa Truffaut rozhodol pre polodokumentaristický štýl o deťoch, tak by mali pôsobiť prirodzenejšie. Z niektorých z nich doslova kričalo, ako boli strémovaní a mali problém s replikami a stále pokukávali vedľa kamery, či je pán režisér spokojný (hlavne dievčatko Sylvie je toho najjasnejším príkladom). To sa dá deťom bez filmárskych skúseností odpustiť, no pán režisér to mal asi poňať trochu inak. Film, ktorý mal pôsobiť realisticky a prirodzene, je tak umelý, že mu neveríte takmer nič. Z akého sveta sú tie deti, že sa jeden druhému neposmievajú, nebijú sa, neexistuje žiadne šikanovanie... Asi z nejakého dokonalého, mimo tejto planéty. Občas síce vystroja menšiu lumpárnu, ale každé decko behom týždňa toho vystrojí viac ako všetky deti tu behom niekoľkých týždňov resp. mesiacov dohromady. Vlastne najvystížnejším momentom celého filmu je scéna s padajúcim dieťaťom, presne taký dojem mám z celého filmu, ako pôsobila táto scéna - trápne a úplne mimo realitu. Zlatá Obecní škola... Pre mňa najhorší Truffautov film, nudnejší ako Jules a Jim. Pritom tu zvolil podobný prístup ako v skvelej La nuite americaine, no tam to bolo zaujímavé od začiatku do konca, tu nebola zaujímavá ani minúta. Radšej mal točiť filmy z filmárskeho zákulisia ako o deťoch. (06.01.2019)

Moc hezky, inteligentni a laskave humorny film, ale pozor, ne vzdy o humornych zalezitostech. Kazdy v nem v urcite podobe najde sebe, kus sveho detstvi, prihody a situace, ktere zazil ci videl, poznava v nem spoustu lidi kolem sebe. Davam maximum za tento nadherny exkurs do detstvi (temer) nas vsech. (18.07.2006)

Neuvěřitelné, jak může být film tak přirozený, nadčasový, úplně ze života. Jako bych sledovala skrytou kameru. Také se mi moc líbí, jak se (ať už malé či velké) jednotlivé příběhy navzájem porůznu prolínají, a vlastně zároveň jakoby "pomalu ztrácí, ale dřív nebo později opět nějak nenápadně vplují zpět". :-) A ten čiperný chlapeček v červených gaťkách je tak roztomilý, přímo k sežrání. :-D Skvělá je také hudba a střih (jako ostatně u většiny Truffautových filmů). (13.05.2009)

Už si připadám trapně, jak se v případě filmů F. Truffauta opakuju... Kapesné je další snímek tohoto tvůrce, v němž s neskutečným pochopením, vhledem do duše a dokonalým citem pro realitu zobrazuje mezilidské vztahy - zde vztahy mezi nejmenšími. Truffaut je vyjimečný režisér, a to nejen proto, že ukočírovat takovou bandu dětí dalo jistě dost práce... Navíc se ani trochu nepřiblížil k tomu, co svádí mnoho jiných filmařů, jež děti ve svých filmech zneužívají jen pro to jejich roztomilé pitvoření a většinou pak vytvářejí sentimentální rodinné komedie. Truffaut tady zobrazuje svět dětí jako plnohodnotný spletenec vztahů, prvních problémů, lásek, rošťáren i komických okamžiků, na které se potom v dospělosti tak rádo vzpomíná. Film nemá nějaký jednotný příběh, není tu jeden konkrétní hrdina - tím je dětství jako takové. Truffaut sám měl problematické mládí, z čehož pak čerpal ve svých klenotech jako Nikdo mě nemá rád, z toho též vychází Doinelovská pentalogie. V Kapesném se k tomuto tématu vrátil a stvořil dokonalý portrét dětské duše. Krásný film! ***** (07.01.2007)

Stejně jako Americká noc na mne i tento film „o rodičích a dětech“ působil z nedefinovatelného důvodu neskutečně příjemně. Přitom jde „jenom“ o naoko náhodné řazení notně zjednodušených (bizarní pád dítěte) epizodek z městečka Thiers. Ale je toho v nich tolik! Lidská dobrota i zloba, výtržnictví úsměvné i vážnější, láska i nenávist – vše spojuje režisérův obdivuhodný humanismus, jeho víra v ty lepší stránky lidí, především dětí, a ochota jim naslouchat. Trochu Obecné školy, trochu Olivera Twista a hodně, hodně Truffauta. Krásný film bez sentimentu. 85% (21.12.2008)