L’Argent de poche
Small Change
Pocket Money
Režie:
François TruffautScénář:
François TruffautKamera:
Pierre-William GlennHrají:
Jean-François Stévenin, François Truffaut, Jeanne Lobre, Philippe Goldmann, Virginie Thévenet, Thi-Loan Nguyen, Eva Truffaut, Marcel Berbert, Monique Dury (více)Obsahy(1)
Jako by François Truffaut chtěl tímto dílem publiku poskytnout dvojitou porci povzbudivé laskavosti: jednak evokací sousedské a vstřícné atmosféry v malém městě, jednak zaujatým pohledem na svět dětí, od batolat až po adolescenty. Spolužákům z místní základní školy je ovšem věnováno více místa než těm nejmenším a film se nenápadně člení na epizody, když jednotlivé děti ze školního kolektivu vystoupí na chvíli do popředí a režisér upře pozornost na jejich osobní problém. Osamělost, neúspěch, nesmělost, neporozumění dospělých, trápení se zamilovaností – žádná z těchto starostí zde není zlehčena. Naopak, načrtnuté příběhy naznačují, že život dětí je neméně dramatický než ten, který vedou jejich rodiče. Truffaut neokázale skládá hold citlivosti, vitalitě a vynalézavosti svých malých hrdinů a diváka dokáže opakovaně dojmout jejich mistrovsky zachycenou spontaneitou. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (74)
Truffaut je prostě jedinečný. Je to dětství, které by jsme každý chtěli mít a děti jsou v tomto filmu tak vtipné a vynalézavé, že můžeme jen závidět. Tak originální už nikdy nebudem, my a možná ani filmy. Spolu s červeným balónkem a trojkou z mravu povinná podívaná pro všechny rodiče a učitele... ()
Velmi milý a oduševnělý výlet do světa nejrůznějších dětských problémů a osudů. Až zamrzí, jakým způsobem do něj občas vstupuje svět dospělých. ()
Dětství. Veselé i smutné. Rozverné i traumatické. Co si z něho neseme až do současnosti? Hmm, nad tím se příliš nezamýšlíme. Protože řada modřin bolí ještě pořád stejně. Naše dětské lásky pro nás ještě pořád mají tu sladkohořkou příchuť nenaplněného... ()
Kouzelné, v tom se musel leckdo poznat. Je zajímavé, že ač všichni dětmi byli a moc dobře vědí, že dětství dokáže být veselé, laskavé, ale i těžké a kruté, rádi na to potom v dospělosti zapomínají. Truffaut to v tomto filmu s velkým porozuměním všem připomíná. Pro mě to bylo takové nahořklé, ale v zásadě nostalgické a příjemné vzpomínání na vlastní zážitky, které mám ještě pořád tak nějak na dostřel. Snad je hnedtak nezapomenu a do dětského světa se vždy dokážu znova myšlenkami vrátit a pochopit jej. I když vhledem k tomu, že ve mě některé dětské rysy přetrvávají i v biologicky dospělém věku, mi to asi nehrozí.. :-). No a kdyby ano, vím, jaký film si pustit. ()
Osudy Patricka, chlapce vyrůstajícího bez matky, který se právě začíná zajímat o ženy, a jeho fyzicky týraného kamaráda, který žije v chudobě, se mísí problémy řady dětí a jejich rodičů. Na táboře si Martine všimne Patrickova pohledu. Učitel jí to vysvětlí: "Život je těžký, ale je nádherný." Truffautovo cameo - jako otec Martine, v úvodních scénách filmu sedí v modré košili v kabrioletu ()
Jeden z nejlepších "dětských" filmů, které jsem viděl. Je to něco jako francouzská Obecná škola. Celkově nádherný poetický film. Opravdu stojí za vidění. Jinak mi to připomnělo ještě vynikající Stůj při mě. ()
Sotva tu napíšu něco objevného, tenhle film je vskutku pozoruhodným výletem zpět do dětství, do toho světa plného zážitků, které jsme každý nemuseli všechny zažít, ale stejně v nás vzbuzují ten známý pocit toho, jaké to tenkrát bylo.. a v podání Francois Truffauta to bylo opravdu krásné. Každopádně moje první setkání s jeho tvorbou a výborné. ()
nudne, bez stipky akcie ci zaujimaveho deja s naozaj malickou davkou humoru a zlymi hereckymi vykonmi detskych predstavitelov.. ()
Částečně autobiografická sbírka anekdot a příběhů o dětském světě. Lehce zabarvený, zábavný, přirozený a okouzlující příběh s mimořádně citlivým a detailním porozuměním a schopností vcítit se do pocitů dětí, kteří teprve objevují nástrahy a krásy okolního světa, a běžně zažívají osobní problémy, které máme tendenci přisuzovat pouze dospělým. ()
pochopení, empatie, znalost a já nevím co ještě, ale celý to byla prostě nijak extrovně zpracovaná nuda. nojo no děti mají také svě životy - velmi objevné. dokonce jsou některé vystaveny týrání. hmmmm. slzím. mají smysl pro humor ti malí trumberové. a dokonce myslí na druhé pohlaví! opravdu - jen se kolem sebe podívejte. vždyť děti jsou taky lidi!! ()
Pěkný film, kde dětští hrdinové svým přirozeným chováním válcují dospělé. Jsou maximálně přirozené, což se v podobných filmech jen tak nevidí. Jde vidět, že režisér to s dětmi umí. Avšak bez dětských přestavitelů by se jednalo o průměr. ()
Do tohoto filmu byly nejspíš omylem vybrány děti, které měly být vyloučeny už v prvním kole konkurzu. Hlavně ty mladší odříkávají svůj text značně prkenně. Když takovým způsobem mluví s vlastními rodiči, působí to hodně divně. Nevěřím, že by nešli najít lepší dětští herci, vždyť jsme jich už mohli spousty vidět v jiných filmech. Když se točí film o dětech a o škole, nesmí chybět scéna s křičícím davem školáků, valících se se zazvoněním ze školních vrat. V životě jsem na žádné škole něco takového nezažil, ale podle filmařů je to asi úplně běžná věc. České filmy jsou toho plné a jak je vidět, ani ve Francii na tom nejsou jinak. Navíc tam mají děti, které bez škrábnutí přežijí pád z okna. Přitom ta scéna s kotětem a otevřeným oknem začínala dobře, byla napínavá i přirozená. Ne, že bych potřeboval, aby se to dítě nakonec rozpláclo, ale je škoda vyvléct se z toho tím, že se dítě dole nablble zasměje a odbatolí se vstříc dalším dobrodružstvím. Nekompaktnost a mikropovídková forma mi nevadily. Spíš si nejsem jist, zda glorifikovaný Truffaut tentokrát dal své práci maximum. Možná mu z toho dětského křiku už po prvním natáčecím dni třeštila hlava tak, že to celé chtěl mít co nejdřív z krku. ()
Film bez příběhu, bez konfliktu. Je to vlastně sled výjevů ze života zejména dětí jedné čtvrti (městečka?). Jednotlivé "epizodky" někdy mají svou minipointu, někdy ne, některé mají přesah do dalšího "děje". Vyznění filmu je veskrze pozitivní, a to i v případě drobných podvůdků a krádeží malých hrdinů. Režisér navíc výborně zvládl dětské herce, kteří působí velmi přirozeně (tedy snad s výjimkou toho blonďáka ve fialovém tričku, ten mě vysloveně sral, kdykoli se objevil na plátně...) ()
Tohle neskutečně debilní kinematografické dílo je absolutně bez děje a se skládá jenom z koláže jednotlivých nesmyslných scén s haranty a jejich rodiči nebo učiteli. Stupiditu ještě podporuje (ale ne že by bylo potřeba ji podporovat) příšerný český dubbing. ()