Příběh Adély H.

Isabelle v nejlepší formě, hrála maximálně věrohodně. Bylo mně jí líto. Taková neopětovaná láska může být kostižerem a ztrátou ducha i duše, jak se to stalo právě Adéle. Ačkoli tady byla nádherná a jeden by se i divil, že poručík odolává, tak lásce zkrátka nelze poroučet. Já se touhle formou i dozvěděla víc o velikánu Victoru Hugovi a jeho smutcích v jeho rodině. Truffaut umí dosáhnout v nás místa tam, kam možná ani moc nechceme nakukovat, ale takovou formou, že si uvědomíme jak slabé je někdy naše tělo a mysl. Díky. (14.07.2017)

S Frantou Truffautem mám celoživotní potíž. Uchopí neobyčejné téma, velmi romantické a většinou tragické. Sežene hvězdy a obsadí je tam. Poté to amatérsky zkurví a doplní nějakým naivním vypravěčem. Nejinak je to s tímto filmem. Všimněte si např. jak píše Isabelle Adjani dopis v roce 1863. Ten dopis by musel mít formát A0. A že jich tedy napsala nepočítaně v tom Halfaxu. S isabelle Adjani už vím, co bych ve filmu o lásce dělal, rozhodně bych ji nenechal psát dopisy, využil bych ji....no prostě využil! (04.12.2011)

akože príbeh to malo priam nehorázny, i ked v dnesnej dobe trochu klisovity. adjani je uplne super, aj ten chalan co hral milenca. celkovo mi ale prekvapivo vadila truffautova rezia. on akoby nevedel co chcel vlastne, prvykrat v zivote som sa aj dost pri JEHO filme nudil. bolo to dost zmatene, v anglicku sa hovori raz po francuzsky, raz po anglicky, potom ide tam, potom ide za tym, clovek nevie ci si to dievca vymysla alebo nie. adela je vlastne uplne priemerna zena ktorej vlastne tak trochu prepne a zacne to nejakym sposobom riesit. no a riesi to tak ze truffaut bol moc nadseny z jej chorobne sentimentalneho myslenia a uplne sa proste.. neviem no. stale je to truffaut, truffaut ktoreho milujem a hrdinky ktore obdivujem. ale toto beriem ako mensi preslap, urcite jeden z jeho slabsich filmov. (13.11.2008)

Musím konstatovat, že autoři označovaní jako "přínos světové kinematografii" nebývají zpravidla přínosem pro mě. A vyjímkou potvrzující pravidlo nebude ani F.Truffaut. Příběh Adély H. byl nudný jako představitel hlavní mužské role a kromě hereckého výkonu I.Adjaniové jsem neměla žádný jiný důvod, proč vydržet do konce. (01.03.2009)

Příběh Adély H., truffautovsky estetická romantická balada, je osobitým náhledem do esoterického stavu duše. Termín láska je zkoumán ze směru jednostranného zaměření absolutního propadnutí a posedlosti. Neutrální postoj a věcné zaujetí se soustředí na esoterické kompozice. Konfrontuje je se střídavým stavem nálady, aby polohy extrémismu romantického ideálu vyzdvihly objekt do antické velikosti. Fascinovaně a s pochopením pozoruje zmar genia v marastu nesprávně nastavené výhybky. Ohlédne se za dědičností a křehkou hranicí normality, akceptovatelnosti a šílenství. Hlavní postavou psychologické balady je Adèle Hugo alias Adèle Lewly (pozoruhodná Isabelle Adjani), šarmantní, vzdělaná a emancipovaná mladá dáma. Dědictví genia, přirozené nadání, tragické trauma a bezmezná oddanost poetickým ideálům. Vzor absolutní monogamní lásky se stal zajetím vyvoleného nejhlubšího prožitku a nezadržitelně pokračuje navzdory osudu. Smířlivost je střídána vztekem, vírou naděje, plačící prosbou, plamenným slibem, křehkou odevzdaností, zoufalým vyhrožováním a nikdy nekončící poutí. Esoterika duše je nejsilnější v kontrastech a rozporech vlastní duše. Hlavní mužskou postavou je Albert Pinson (sympatický Bruce Robinson), mladý anglický důstojník. Lehkomyslný i ctižádostivý. Oblíbený ve společnosti, přelétavý i navždy poznamenaný neměnnou konstantou. Výraznější postavou je paní Saunders (příjemná Sylvia Marriott), laskavá halifaxská domácí Adèlina kanadského pobytu. Z dalších rolí: neohrabaně okouzlený halifaxský knihkupec Whistler (Joseph Blatchley), kabaretní přesvědčivě falešný hypnotizér (Ivry Gitlis), vstřícný starý pan Saunders (Ruben Dorey), v zoufalství upozorněný soudce Johnstone (Raymond Falla), ochotný kočí Keaton (Clive Gillingham), kanadský lékař Murdock (Roger Martin), Pinsenův věrný ordonance (Carl Hathwell), či barbadoská pomocná ruka Madame Baa (Madame Louise). Truffautovy podmanivě odhalované stavy mysli velmi zdařile popisují směs zmatení a genia a střet krajností až do absurdní polohy romantického ideálu. Psychologicky působivé. (25.04.2018)