Ústav

Nefunkcni thriller z prostoru psychiatricke lecebny kam je sluzebne umisten doktor se svoji manzelkou a synem. Prostredi uz tak nepomuze chladnemu vztahu mezi manzely, a kdyz navic se ona zaplete s jednim z chovancu, veci se naramne komplikuji. Jedinym pozitivem v tomto nelogicky se vyvijejicim pribehu jsou dobre zvladnute eroticke sceny, ale zbytek opravdu nestoji za rec a po skonceni jsem byl nehorazne rozcarovany, ze jsem se vydrzel divat tak dlouho. 35% (29.09.2007)

Cože? Cože? Cože? Dobrá, začátek bych ještě chápala, mě přivézt do cvokhausu, kde mi budou společnost dělat buď právě ti cvoci nebo sterilní paničky, jejichž největším vyvrcholením dne jsou debaty alá "aby ta kapela na našem plese nehrála příliš hlasitě, ba spíš potichu", pravděpodobně bych se také vrhla do náruče prvního ucházejícího magora, kterého bych potkala. Ale to, co se děje pak, nad tím už mi zůstává rozum stát. Ze všech hlavních představitelů se totiž stanou tak trochu monstra a nebohé Natashe Richardson parádně hrábne. Ještě dnes mám z té její chladnokrevné aristokratické vizáže spojené s netečným pohledem, kterým sleduje utonutí svého syna (ooops, teď jsem prozradila něco málo z děje) husí kůži. Naordinovala bych jako lék na nešťastnou lásku, za tímto účelem je totiž Ústav plně funkční:o) Věřte mi, ono vás pak jakékoliv blbnutí hned přejde. (24.08.2007)

Za scénářem filmu stojí současný světový dramatik Patrick Marber, škoda že tuto zásadní skutečnost neuvedl i distributor. Je vůbec s podivem, že filmy do distribuce připravují diletanti, kteří nejenže nic neví o samotném filmu, ale často jim zřejmě chybí i základní vzdělání. David Mckenzie to od českých distributorů schytal důkladně. Film Young Adam přeložili jako Adamovo tajemství, čímž nejenže zcela překroutili smysl původného názvu, ale nový název je vlastně naprostý nesmysl, vzhledem k obsahu filmu. Na obálce DVD je pak uvedeno, že film se odehrává v 30. letech, ačkoli se odehrává v letech 50., což je docela zásadní vzhledem k tomu, že je to film o pocitu beat generation. Zdá se, že distributorům se zcela spolehlivě podařilo Mckenzieho pro české publikum na dlohou dobu odstřelit. Kladu si otázku, zda někteří menšinoví autoři tak nejsou pro publikum ztracení nikoli pro svou intelektuální náročnost, ale proto, že je na trh uvádí lidé, kteří jim nejenže nerozumí, ale zřejmě jsou jim i zcela ukradení. I taková maličkost, jako když vystřižené scény nejsou označeny jako Vystřižené scény ale jako Film o filmu, cosi vypovídají o řemeslné etice a (ne)schopnosti zaměstanců distribuce. Ale to by bylo na delší úvahu, zpátky k filmu. Patrick Marber kromě dramat vynikl také jako scénárista, adaptoval pro film svou hru Closer (česky Na dotek), poté román Asylum (česky poněkud zavádějící překlad Ústav), dále Notes on a Scandal (Zápisky o skandálu, opět podle vlastní hry) a Love You More. Jeho rukopis je velmi výrazný a pro vyznění filmu určující. Přestože je řazen do coolness dramatiky, patří sem spíš generačně a pocitově, než přísně formálně. Excesy ve stylu Kaneové nebo cynismus a vulgarita Ravenhilla jsou mu cizí. Jeho prostředky jsou subtilnější, přesto tvrdost sdělení zůstává věrná coolness nasranosti a je o to účinnější, že používá tradiční výrazové prostředky. Jeho hra s divákem je rafinovaná: vrství na sebe několik významových vrstev, přičemž každá z nich nese zcela odlišný pohled na význam událostí. Nejlépe jeho styl vystihl řežisér Nichols (Closer), Mckenzie zůstal s Asylum na půl cesty. Přestože k textu přistoupil s respektem, některé roviny mu unikly. Pokud jeho film vyznívá jako tragická lovestory, původní předloha nabízela pohled, kdy celá tragédie byla zinscenována Starkovým lékařem, který si tak uvolnil cestu ke kariérnímu růstu a k získání ženy, po které toužil. Celá tragédie se tak přenáší do roviny úvah o tom, nakolik jsou naše životy manipulovány a zneužívány v cizí prospěch. Ale i tak tu zůstává z Marbera to podstatné, deziluzivní pohled na lidské nitro. A když už pro nic jiného, tak pro procítěný výkon Natashy Richardson stojí tenhle film za shlédnutí. A co se týče distributorů, volně ocituji Willieho Starka (Všichni královi muži): "Dejte mi hřebíky a kladivo a já ty šmejdy za vás ukřižuju!" (27.09.2009)

To bylo silný. Mám k tomu jedinou výhradu: zájem doktora Cleava (Ian McKellen) o Stellu v závěru filmu byl pro mě tak nečekaný, že jsem ho podezíral z nějakých postranních úmyslů. Mít tu možnost, tohle finále bych změnil a doktora bych dál nechal dělat svoji práci. Nechápu, proč se jim do toho měl přimotat..? Těch vyústění se i bez něj nabízela celá řada. Ale síla lásky/vášně ohromující. (18.02.2017)

Nicim nevybocujici romanticky drama, kterejch je k videni desitky, tohle je jen ozvlastnene tim, ze se vetsinou odehrava v blazinci. Na druhou stranu, moc dobre ten blazinec vyuzitej neni, blazni nevysilujou a atmosfera se z toho taky moc nevytezila. Ale vyvoj postav je docela zajimavej, i kdyz se vlasne trikrat opakuje to samy. Nastesti se film muze oprit o slusny vykony Csokase, McKellena a Richardson, ale ze by byly tak skvely, aby film vytahli z lehkyho podprumeru, to zas ne. Navic na to, ze se jedna o romanticky drama, je film dost chladnej, coz na druhou stranu prida na pusobivosti neco malo scenam, ktery tady ale nebudu vykecavat, pac jich je fakt jen par. Film sem sice bez vetsich problemu skouk, ale je to docela nuda. (03.09.2007)