Rose Island

Neuvěřitelný příběh několika lidí, kteří se nedokázali smířit s tím jak je systém nastavený. Bohužel systém nebyl s jejich počínáním pochopení. Je smutné, že Itálie nebyla nijak potrestaná za tuhle invazi. Co se filmu týká, bylo to docela průměrné vyprávění, ale v originálním jazyce mělo své kouzlo. Bavily mě herecké výkony. Rekonstrukce ostrova vypadala výborně a řekl poměrně věrně originálu. A nakonec je potřeba zmínit absolutně fantastický soundtrack. (10.10.2022)

Neuvěřitelně příjemný film, ze které jsem cítil Itálii víc než kde jinde. Ač jsem většinu herců neznal byli mi ohromně sympatický a výkony perfektní. Celkově je film nabitý pozitivní energií a krásně ukazují že hranice fantazie a reality nejsou. Asi jedno z největších překvapení tohoto roku a to hlavně kvůli tomu že film byl italský. Je to možná dokonce první italský snímek, který jsem viděl a opravdu mě bavil. Ta rychlost děje a přitom vše podstatné bylo vysvětleno. (21.12.2020)

„Proč hledáte vodu uprostřed moře?“ Aneb jak může dopadnout střet 6 statečných a proradné, zkostnatělé italské vlády, která si nemůže dovolit něco nekontrolovat…Obvykle se až na výjimky podobným filmům „dle skutečných událostí“ raději vyhýbám, ale tak nějak jsem podvědomě věřil, že mě Italové nezklamou. Důvěra splacena! Ne že by to byla třeskutě směšná komedie, který by ve mně, co chvíli vyvolávala hurónský smích, to zase ne, ale jako originální, převážně pohodová, poměrně zábavná a místy i opravdu vtipná podívaná to funguje zdařile. A to natolik, že tomu rádi odpustíte i ty karikatury vládních představitelů a navrch porci naivity (vždyť to má přece ten přesah…ne?). Za mě to budou solidní 4*. „Abych to urychlil, použil jsem místo sedadel babiččin gauč. Stejně je už mrtvá.“ - „Margherita zemřela?!“ - „Před 2 měsíci. Náš rozchod ji sebral.“ - „Vždyť jsme se rozešli už před 3 lety!“ - „No, pomalu skomírala.“ - „Giorgio!“ - „Připomeneš mi, proč jsme se rozešli?“ - „Protože být s tebou je příliš riskantní.“ - „Musíš riskovat, pokud chceš změnit svět.“ (24.01.2021)

Talianský inžiniér Giorgio Rosa sa v roku 1968 rozhodol neďaleko Rimini založiť svoj vlastný mikroštát. Na Jadranskom mori postavil plošinu o rozlohe 400 štvorcových metrov, ktorú nazval Rose Island. Účelom bolo stvorenie malého raja, v ktorom mohol byť každý jedinec slobodný a sám sebou. Téma je dostatočne zaujímavá a tak sa ani nečudujem, že sa našiel niekto (Sydney Sibilia), kto mu vdýchol filmovú podobu. Množstvu organizačno-funkčných vecí ohľadne samotného ostrova sa snímka príliš do hĺbky nevenuje, čo by ma osobne dosť zaujímalo. Filmové spracovanie je skôr takou príjemnou atmosferickou záležitosťou na letné dni, s milým idealistickým závanom. Pokiaľ Rose Island pojmete s väčším nadhľadom, dokážete si ho užiť. Pravdepodobne ale aj rýchlo zabudnete. (20.08.2021)

Není to špatné, v první půli je to to místy i mírně humorné. A samozřejmě "poutavost" podporuje i fakt skutečné události. V roce 1968 to určitě byla (ta událost) pecka. Dnešním pohledem v tom ale žádnou Svobodu nevidím. Jen magory, pro které je dnes jedním ze zařazení - aktivisté. Dalším by mohla být psychiatrie. Ale jako film to bylo lepší, než co jsem očekával. (15.02.2021)