Turkish Delight
The Sensualist
Režie:
Paul VerhoevenScénář:
Gerard SoetemanKamera:
Jan de BontHudba:
Rogier van OtterlooHrají:
Monique van de Ven, Rutger Hauer, Tonny Huurdeman, Wim van den Brink, Hans Boskamp, Dolf de Vries, Manfred de Graaf, Dick Scheffer, Marjol Flore (více)Obsahy(1)
V „nejlepším holandském filmu století“ zaktivizoval Verhoeven svoje oblíbené téma lidské sexuality a jejího zkoumání. Bouřlivák a promiskuitní sochař Eric Vonka (Rutger Hauer) potkává po četných avantýrách tu pravou, krásnou Olgu. Po krátkým čase se berou a v sérii retrospektiv sledujeme jejich vztah. Jak mezi „milenci“ postupně vzrůstají neshody, přiživované matkou Olgy, mění se i nálada filmu z extrémní otevřenosti do příběhu o ztrátě iluzí. (Shadwell)
(více)Recenze (85)
Nedoufala jsem už, že tento film kdy uvidím, ale stalo se a byla jsem opravdu hodně zklamaná. To, že jsem si film pustila k večeři, to byla moje vlastní blbost, když Paula Verhoevena znám. Ale to by tak nevadilo, stejně jsem čuně, které si klidně čte u jídla Kulhánka nebo si pouští dr. House, kde se každou chvíli blije krev. Co mi vadilo hodně, že jsem měla neutuchající pocit, že hlavní hrdina je totální debil, protože jaksi nemám pochopení pro to, když někdo má potřebu neustále něco ničit. (Proto se mi taky upřimně nelíbily Chytilové Sedmikrásky). Rutger Hauer nesporně má charisma, ovšem Klausi Kinskému v tomto nesahá ani po kotníky, leč zcela zjevně si na něho v tomto kuse hraje. Na Kinském jsem ujížděla dostatečně dlouho, abych měla nakoukanou jeho pohybovou kulturu a manýry a Hauer ho velmi snaživě kopíruje. Prostě se mi to až tak nelíbilo, že jsem to v půlce vzdala, i když jsem Verhoevenův fanoušek. Odpad nedávám proto, že jsem neviděla druhou půlku filmu a může se tam skrývat třeba něco dobrého, proto dávám dvě hvězdy. ()
Dynamické, rychlé, na 70. léta neuvěřitelně, tady mistr předběhl dobu. I v lecčems jiném, a možná i tu dnešní...takhle otevřený film jsem asi ještě neviděl. Radost ze života a mládí, to je hlavní motto filmu, to říkám i přes ten konec, který je jiný. Hlavní dvojka se fakt vyvedla. ()
Po estetické stránce film trochu předběhl dobu, protože mi přišel jako z 80. let. ()
Fuj hnus ble fuj. Gejové nic, stojáky nic, zklamání je rybí péro. 2 body z pěti ()
V prvoplánově vyzývavé romanci rebela bez příčiny a děvčete z dobré rodiny postupně přibývá polopatistické satiry a nemístné sentimentality; než se film dobere ke konci, užijeme si vrchovatě tvůrčí nestřídmosti, postmoderně nalomených klišé, červů a Rutgerova údu. Někteří kritici nešetřili lichotkami, jako třeba že dílo je něžné a dojemné. ()