Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V „nejlepším holandském filmu století“ zaktivizoval Verhoeven svoje oblíbené téma lidské sexuality a jejího zkoumání. Bouřlivák a promiskuitní sochař Eric Vonka (Rutger Hauer) potkává po četných avantýrách tu pravou, krásnou Olgu. Po krátkým čase se berou a v sérii retrospektiv sledujeme jejich vztah. Jak mezi „milenci“ postupně vzrůstají neshody, přiživované matkou Olgy, mění se i nálada filmu z extrémní otevřenosti do příběhu o ztrátě iluzí. (Shadwell)

(více)

Recenze (73)

hirnlego 

všechny recenze uživatele

Jak hodnotit tohle otevřené, náladové a místy lehce kontroverzní "něco"? Popravdě řečeno - dosti rozporuplně. Na jednu stranu film zobrazuje živelný vztah dvou nespoutaných lidí (Eric - sympaťák, u něhož se člověku může zdát, že stále myslí jen na to jedno - a Olga - s přibývajícími minutami čím dál víc nesympatická hysterka), kteří si umějí užívat života a jeden druhého - na stranu druhou je zde však patrná jakási citová odtažitost - jejich vztah je převážně tělesný, třebaže je poznat, že spolu téměř dokonale "souznějí" ve všech směrech (tedy alespoň nějaký čas) - jenže chybí tak trochu "hlubší pohled", aby je člověk mohl politovat nebo se s nimi radovat - vše je na povrchu, odtažité, nenechá nahlédnout do nitra. Je sice jasné, že Olga je Ericova životní láska a on ji miluje tak, jak jen lze někoho milovat (např. krásná a všeříkající scéna na začátku jejich vztahu, kdy si on potichu sedne k posteli a pozoruje ji, spící) - avšak snímek celkově opravdu působí spíše chladně (i přes chvilky štěstí třeba na pláži), člověk ho pozoruje tak trochu z uctivé vzdálenosti. Takže závěr, třebaže velmi smutný, tak nějak prošumí. Pocit zhnusení z lidské povahy, tělesnosti a pomíjivosti ale zůstane. ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Věděl jsem, že Verhoeven je známý prasák a čuňák, netušil jsem však, že byl v počátcích své tvorby navíc ještě mírně zvrácené hovado. Turecký med již od počátku šokuje neskrývanou huňatou promiskuitou, aby se proměnil v příběh pravé lásky, ve filmu ne tak často tímto způsobem zobrazované. Naštěstí se jedná o evropský film, protože v Americe bychom o to vše (zajímavé) byli značně ochuzeni. ()

Reklama

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Gerard Soeteman .. Staré prase Paul Verhoeven ještě s mladistvým nábojem a kontroverzní razancí. Po krátké úvodní sekvenci, protkaná několika brutálními vraždami, jsem dostal neblahý pocit, zda nepůjde o evropský předobraz Henryho. Byl to však omyl. Turks Fruit není o vraždění. Naopak je plný zadků, hoven, penisů, červů, prsou či zvratků a s tím souvisejících (ne)přirozeně znechucujících situací. Avšak má také obstojný příběh dvou mladých lidí - sexem posedlého sochaře a jedné roztomilé, lehce šílející zrzečky - v kolotoči svobodomyslných situací. Vykreslen je sice veskrze povrchně, ale minimálně po tělesné stránce funkčně. Tady mohl Verhoeven více zapracovat, protože dějové vyústění pak není i přes svoji podstatu tolik působivé. Co nezvládl on naštěstí dohání herci, zvláště výtečný bohém Rutger Hauer má jednoznačné plus, za otevřené podání své postavy. ()

EdaS 

všechny recenze uživatele

Paul Verhoeven rád šokoval už za mlada a takový Základní instinkt je oproti Turks fruit vlastně docela slabá káva (abych uvedl příklad - nedokážu si představit, že v americkém trháku by Douglas přímo v záběru kamery zkoumal stolici Stoneové - to aby bylo jasno, co vás tady může potkat). Jinak příběh lásky bohémského umělce a mladé lehce šílené dívky je natočen i zahrán opravdu působivě - jakpak by ne, když se tu setkal trojlístek budoucích úspěšných hollywoodských tvůrců - kromě Verhoevena za kamerou Jan De Bont, před ní uhrančivý Rutger Hauer. Rozhodně to není nic pro přecitlivělé povahy - ale to vlastně není asi žádný Paulův snímek... ()

movie 

všechny recenze uživatele

Moje první setkání s holandskou produkcí Paula Verhoevena. Hodně živelné, místy mi to přípomínalo české sedmdesátky, ovšem ty nikdy nebyly tak dekadentní. Zatímco v časech pozdějších nechal Verhoeven penis Rutgera Hauera reflektovat pouze jako stín na zdi (FLESH+BLOOD), tady ho nechá vrnět svým ohanbím v každé druhé scéně a Hauer zřejmě vůbec netuší, že o 20 let později bude hrát v hollywoodu slepého samuraje. Krome Hauera a Verhoevena tu (za kamerou) stál i Jan de Bont (režisér SPEED, TWISTER). ()

Galerie (44)

Zajímavosti (16)

  • Všechna vozidla řízená herci pocházejí z British Leyland Consortium. (Kulmon)
  • Keď bol film v roku 1973 nominovaný za Holandsko na filmový festival v Cannes, vyvolalo to kontroverziu u vedenia festivalu, ktorý adresoval holandskej vláde dopis, v ktorom sa dovolávali, ako si dovolila tak perverzný a dekadentný film vôbec poslať. (classic)
  • Rutger Hauer vo svojej biografii spomenul, že u postavy Erika mal veľký problém vysporiadať sa s jeho sadistickými sklonmi, živočíšnosťou a brutalitou, ktoré po rozchode s Oľgou (Monique van de Ven) sprevádzali jeho zachádzanie so ženami ako sexuálnymi objektmi. Zvlášť sa mu priečila hrubá scéna, v ktorej Erik udrie snobskú matku Oľgy do hrude, presnejšie do balónku, ktorý používa ako protézu po amputácii pŕs v dôsledku rakoviny. (classic)

Reklama

Reklama