Dým bramborové natě

Jazdou a zábermi cesty sa to začína aj končí, ale inak je to veľmi rozvláčne a aj výkon Hrušínského filmu pomohol veľmi zľahka. Dej je nevýrazný a jedine dedinská atmosféra mala niečo do seba. Príliš melancholické. –––– Tak jsem se naučil chodit pomalu. Mrtvý pták. – Ono je spíš důležité, kam člověk dojde. (21.02.2014)

Krásná, zajímavá postava MUDr. Meluzína je po nadějném začátku bohužel rozmělněna. Čekal jsem, jak se bude vyrovnávat s novým i starým životem, místo toho mám možnost pouze sledovat, jak správňácky řeší příhody průměrného, rádoby psychologického scénáře, „teple lidského“ až k znechucení. Autor předlohy Bohumil Říha asi zrovna psycholog nebyl. Má to být ze života, ale postavy a situace jsou vesměs neživé, schématické, vytržené z reality. (Vrcholem je zpátečnická, primitivně zlá herdek statkářka jako správně zaostalý protipokrokový (dálnice) živel.) Nechybějí zajímavé motivy, úvody jednotlivých „záležitostí“ na mě působily silně, ale pak to vždy vyznělo hluše. Říhovu předlohu ovšem neznám a ať jsou její kvality jakékoli, tady jsou vinni autoři adaptace. Od Vláčila bych čekal víc. Přesto mu patří uznání za vizuálně a náladově pěkné dílo, kterému jistou hloubku přece jen nelze upřít. Celé to ovšem stojí na excelentním Hrušínském, jehož doktor Meluzín je skutečně impozantní postavou. (Vnucuje se mi označení „český Rudovous“, ačkoli to samozřejmě velmi kulhá.) I ostatní hrají velmi dobře. Suma sumárum známkuji třemi hvězdičkami. Ovšem, jak tady podotýká Radek99, v těžce normalizačním roce 1976 jde o nadprůměrný film. Radkovu komentáři také děkuji za některé vynikající postřehy toho, co je na filmu pěkného. Bohužel, ten střed, na kterém by to mělo viset – totiž Meluzínovo nitro – tam prostě chybí. (03.03.2011)

Je to již dlouho co jsem Dým bramborové natě viděl, ale dodnes na mě zanechal příjemnou vzpomínku na závěrečné životníé rozjímání, kterého by se měl dopustit asi každý z nás (pokud má tedy o čem ze svého života rozjímat). Patrně skutečně rozhodující byla trucovitost režiséra Františka Vláčila, který trval na osobě Rudolfa Hrušínského. S ním je totiž doktor tak výraznou postavou, jakou si přesně žádá scénář a pro diváka se tak stává skutečně nezapomenutelný. (11.07.2012)

Výborný Hrušínký, v roli zadumaného, smutného a nepřístupného doktora, který se jaksi osudově vrací z velkého světa na vesnici, kde nastupuje do malé ordinace. V těchto kulisách se odehrává syrové, až sychravé psychologické drama, mezi několika málo postavami. Dusnou, beznadějnou a „deštivou“ atmosféru dotváří všudypřítomné škaredé počasí v exteriérech. Závěr v kombinaci tragédie s happy endem potrhuje tento, pro mě doposud zcela neznámý, kvalitní film. (23.09.2009)

Když jsem si dal ze zvědavosti Dým bramborové natě, tak nějak jsem si v duchu říkal, že už jdu cestou opravdovýho filmovýho gurmána, labužníka a fajnšmekra. Po dokoukání jsem usoudil, že to byla moje mylná domněnka, že na to prostě nemám... Nicméně pan Hrušínský je genialita sama o sobě a díky němu mají filmy tak vysokou kvalitu, jakou mají! 65% (19.10.2020)