Režie:
František VláčilKamera:
František UldrichHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Věra Galatíková, Jana Dítětová, Marie Logojdová, Vítězslav Jandák, Josef Somr, Alois Švehlík, Nina Popelíková, Václav Lohniský (více)Obsahy(1)
Rudolf Hrušínský v roli doktora Meluzina. Stárnoucí pražský specialista přijme po rozchodu se ženou, která zůstala v zahraničí, místo obvodního lékaře ve venkovském zdravotním středisku, kde chce opět najít duševní klid a rovnováhu. Hledá ji v atmosféře dětství, v kraji, který je v jeho vzpomínkách spjat s vůní říjnových ohníčků a pečených brambor. Zprvu naráží na nedůvěru, nepochopení i pomluvy místních obyvatel. Jeho odborné znalosti, chápání lidských hodnot i slabostí a moudrý klid však jeho okolí přesvědčí, že je nejen dobrý lékař, ale i člověk. Lidé k němu najdou cestu a on sám získá novou náplň života... Pozn. Ačkoli byl v době natáčení tohoto filmu Rudolf Hrušínský tzv. "odstaven", režisér František Vláčil si ho do role dr. Meluzina na tehdejším vedení studia vyvzdoroval. Jedinečný výkon R. Hrušínského tak napomohl ke vzniku díla plného citu, moudrosti a zájmu o lidský osud. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (210)
Na dobu veselého budování socialismu dost ponurý film. Ale o to věrnější a pravdivější. Doktor Meluzín, nezván a nevítán, si klestí cestu životem na vesnici, která mu měla připomínat šťastné dětství. Jenže vše se změnilo a od dětství ho dělí nejen spousta let, ale také nová doba, tolik odlišná od té dřívější. V tomto filmu je to hodně patrné, proto byl zřejmě také zakázán. ()
Dost depresivní psychologický snímek. K osamělosti doktorovi postavy se pozvolna nabalují samé nepříjemné události a většina z vedlejších postav je v nějakém kritickém období nebo řeší životní dilema. Ani vesnická atmosféra není uvolněná, neustále prší, nic se nedaří a ještě tak podtrhuje negativní náladu, o závěru v sanitce nemluvě. Hrušínský jako obvykle málomluvný, ale perfektní. ()
Pocitovo veľmi bohatý snímok, kde kraľuje hlavne pocit všadeprítomnej melanchólie a nostalgie. Film o ľudskosti a pravých hodnotách, ktoré na staré kolená hľadá vo svojom rodisku v zahraničí uznávaný doktor Meluzín. Vo svojej podstate ide vlastne o pozitívnu vec, pretože snímok ukazuje, že aj v prostredí všeobecnej nedôvery a malosti je možné presadiť ľudskosť a láskavým prístupom tak získať duchovnú rovnováhu a úctu všetkých. 85/100 ()
"To je jaksi proti lidské přirozenosti jít z lepšího na horší....A tohle má být horší? Pro někoho třeba ne..." Tento Vláčílův melancholický příběh z vesnického prostředí o doktoru, který se rozhodl přejít z místa šéfa kliniky a docent na fakultě na místo obvodního lékaře, má dvě zásadní klady. Jednak je to úžasně úsporné (přesto dokonalé) herectví Rudolfa Hrušínském v roli doktora Jana Meluzína a pak velmi přiléhavá (zádumčivá) hudba Zdeňka Lišky. Určitě zajímavou roli učitelky zde pak ztvárnila i Věra Galatíková. Přes všechny tyto klady, to ale za mě ani po opakovaném zhlédnutí na plný počet hvězdiček není. Může za to podle mě scénář filmu (nebo možná už sama předloha Bohumila Říhy), který pokud jde o postavu doktora Meluzína vyznívá ke konci tak nějak do ztracena. V úvodu filmu doktor říká, že se chce vrátit k "sobě, k tomu co byl nebo co ještě je". Tomu návratu ale chybí nějaká jasnější pointa. Tedy pokud za ni nemám chápat tu situaci s poněkud nevydařeným "domácím porodem". PS: Opětovně zhlédnuto (a komentář napsán) u příležitosti 100. výročí narození Františka Vláčila ()
Komorni film s bravurne vykreslenymi a zahranymi postavy - mezi nimiz doopravdy R. Hrusinsky vycniva jako supernova mezi stolnimi lampickami. Jeho posmutnely doktor s zivotnim nadhledem se nezaryje do pameti nejakou jednou vyraznou scenou, ale zanecha vzpominku na kvalitni filmovy zazitek celou svou komplexnosti. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (9)
- Na scénáři se podílel též v titulcích neuvedený Vladimír Körner, který je také autorem názvu filmu. (Xell)
- Film byl natočen na motivy románu Bohumila Říhy "Doktor Meluzin" z roku 1973. (skudiblik)
- Do hlavní role dokázal režisér František Vláčil prosadit Rudolfa Hrušínského, ačkoli ten byl od roku 1972 v nemilosti režimu a nesměl točit filmy. (Haller)
Reklama