Cindy 80
Cenerentola '80
Cendrillon '80
Cindy
Cinderella 80
Režie:
Roberto MalenottiScénář:
Ottavio AlessiHrají:
Bonnie Bianco, Pierre Cosso, Sandra Milo, Adolfo Celi, Sylva Koscina, Vittorio Caprioli, Edy Angelillo, Roberto Posse, Franco Angrisano, Paolo Baroni (více)Obsahy(1)
Cindy je mladá dívka z Brooklynu. Jejím otcem je italský emigrant a její nevlastní matka využije každé příležitosti, aby Cindy připomněla, že byla počata z hříchu svého otce s jistou lehkou dívkou. Samozřejmě nesmí chybět dvě rozkošné nevlastní sestry. Rodina se přestěhuje do Říma a nevlastní matka Muriel doufá, že se jí s dceruškami podaří proniknout mezi vrstvu římské aristokracie. Ironii osudu, tak jako v pohádce "O Popelce" je to Cindy, kdo potká, aniž by to tušila, pravého prince Mizia. Jeho rodiče samozřejmě jejich lásce nepřejí, ale na konec, tak jako v pohádce, všechno dobře dopadne a Mizio a Cindy mohou být spolu jako Popelka a její krásný princ. (Multivideo)
(více)Recenze (100)
Skvělé písničky, koupil jsem si i kazetu Bonnie Bianco - Lory Bonnie Bianco "True Love" z roku 1988, poslouchatelný pop, občas si ji pustím. Příběh je vystavěný na popelkovském scénáři, povyšuje ho hlavně hudba. A protože mám slabost pro podobné oddechové muzikály, tak stejně jako Flashdance hodnotím ještě za 5. Souhlasím s Pohrobkem, že hraní je u Bonnie až na třetím místě. Pamatuji si, jak jsme na začátku 90. let písníčky z filmu nahrávali na audiokazety... Teď k podívání na http://www.youtube.com/watch?v=BR8NAyfTnsw&feature=related. ()
Bude to působit jako plácnutí holou rukou do závěje sněhu, ale ani proti novějšímu dabingu z roku 1998 (Michal Jagelka, Dana Černá, jednoho z lapků na motorce namluvil Vladimír Čech) tentokrát nic nenamítám, protože mix zvuku je povedený, je z toho cítit atmosféra první poloviny 80´, tehdy ještě nebyly tak tragické dabingové praktiky, jako jsou dnes. Příběh velmi prostý, ale přesazení typické popelkovské story do italského Říma je vtipné a docela se povedlo. ()
Krásná romantická pohádka o popelce z 80. let, viděl jsem to jako malý školáček těsně po pádu železné opony a byl to možná první snímeček podobného ražení, který jsem začal hltat. Dnes s odstupem let už je na něm možná příliš podepsán zub času, ale s trochou nostalgie se dá prohlásit za zdařilý slaďáček. Btw. také jsem si uvědomil že je to možná jediný romantický film kdy hlavní hrdinka dostane od svého protějšku i facku...holt italové se nezapřou :-) ()
Trvalo mi dvacet let, než jsem se smířil s Pretty Woman. Takže není vyloučeno, že za nějakou dobu i tomuhle něco v hodnocení přihodím. Zatím ovšem velmi slabý a ukázkově předvídatelný popelkovský příběh, navíc s podtitulkem muzikál s hodně nevýraznou hudbou. Několika dobrými hláškami pobaví akorát Adolfo Celi. ()
Tak otřesné herecké výkony a neduchaplný scénář se vidí málokdy. Na mém hodnocení filmu se podepsal i příšerný dabing, jeden z nejhorších, s jakým jsem se kdy setkal. (Doplňuji komentář z 20. minuty filmu o komentář ze 40. minuty – Nemám s romantickými filmy problém, ale tohle není romantický film. To je komedie. Ten film je totiž tak stupidní, až se mi téměř chce smát každému záběru :-D.) ()
Galerie (24)
Photo © MULTIVIDEO
Zajímavosti (1)
- Ačkoli byl film v Německu vysílán až 4 roky po televizní premiéře v Itálii (jako čtyř-dílná minisérie), měl zde velký úspěch a z Bonnie Bianco a Pierra Cossa se zde v roce 1988 staly přes noc hvězdy. (HappySmile)
Reklama