Cindy

Tak otřesné herecké výkony a neduchaplný scénář se vidí málokdy. Na mém hodnocení filmu se podepsal i příšerný dabing, jeden z nejhorších, s jakým jsem se kdy setkal. (Doplňuji komentář z 20. minuty filmu o komentář ze 40. minuty – Nemám s romantickými filmy problém, ale tohle není romantický film. To je komedie. Ten film je totiž tak stupidní, až se mi téměř chce smát každému záběru :-D.) (06.09.2011)

V naondulovaných osmdesátých tohle prostě muselo fungovat a fungovalo. A obzvlášť u nás. Příběh o moderní Popelce - v tomto případě Američance v Itálii zamilující se do chudého chlapíka ze kterého se vyvrbí princ, navíc proložený písněmi měl ideální ingredience pro pubertální zejména dívčí oči. Přiznám bez mučení, že i mne zůstala v hlavě chytlavá melodie ze závěrečné písni na letišti a že i já jsem s napětím sledoval, zda je Cindy v tom rolujícím Jumbu.... Když jsem to však po čase letmo shlédl, musel jsem se usmát. Bonnie je roztomilá, Pierre vypadá jako mladej Vaculda (tuším, že Lukášek jej i daboval), ale celkově ta móda a ty úděsné účesy... Už je to za čarou a navíc nejsem hromony bublající dívka :-). * * (02.11.2013)

Trvalo mi dvacet let, než jsem se smířil s Pretty Woman. Takže není vyloučeno, že za nějakou dobu i tomuhle něco v hodnocení přihodím. Zatím ovšem velmi slabý a ukázkově předvídatelný popelkovský příběh, navíc s podtitulkem muzikál s hodně nevýraznou hudbou. Několika dobrými hláškami pobaví akorát Adolfo Celi. (13.08.2016)

Kladem je krásná a přesně zpívající Bonnie a účast Vittoria Caprioliho a Adolfa Celiho v jedné z jeho posledních rolí. Záporem otřesný jeliman Cosso a slabé, byť technicky dobře odzpívané písně. Vím, že popelkovská story je stokrát provařená, ale u tohoto zpracování scénář opravdu stojí za starou belu. (30.04.2020)

Tak jsem se po cca 30 letech (šmarjáááááá) podívala na film znova. Příběh Popelky může být zpracován tisíci způsoby, tohle bude ale zaručeně nejvyčnívající. Hudba stejně chytlavá, jako tehdy. Dokonce i ten dabing si pamatuju :) Je to takové italsky třaskavé, ale ne tak uječené jako Troškovy pohádky. Tehdy mi to tak nepřišlo, v dnešní době #meetoo si nedovedu představit životnost tohoto zpracování. Manžel se chystá vrhnout na manželku a začne ji v náznaku hádky "škrtit", když je Popelka drzá, tak jí klidně princátko Mizio vrazí facku a ona se mu ji nebojí před svědky na plese vrátit, když zjistí, že ji lhal .... unbelievable :-D No, ráda jsem se vrátila do dětství, a že bych z toho měla traumata, nebo mě to snad poznamenalo, to rozhodně teda ne ;o) Když si teď googlím Pierra Cossa, ten chlapec nám vyrostl do krásy ;o) (29.12.2018)