Moskva-Kassiopeja

Ide o prvý diel dvojdielneho celku, takže hodnotiť sa predsa len objektívne nedá, ako samostatný film Moskva Kassiopeja príliš nefunguje. Ide len o také nie príliš záživné intro do dobrodružstva na cudzej planéte. Ale zase zábava to je, nie že nie. Puberťáci riešia vzájomné vzťahy a vo vzduchu proste poriadne cítiť hormóny. Osobne očakávam v pokračovaní aj nejakú tú pusu. Logika tu nemá samozrejme čo robiť, decká majú letieť, ak počítam správne, do cudzej hviezdnej sústavy 25 rokov, ale ihneď po vyletení do vesmíru vidia Alfu Centauri no a tak podobne. Uvidíme po druhej časti... (14.10.2019)

20% — Prequel k filmu Cesta vesmírem trpí bolestí, která trápila nejeden tehdejší sovětský film: třeba i celkem zajímavý nápad byl doplněn o naprosto nezajímavý a nudný úvod, kde se „psychologicky“ rozebírali hlavní hrdinové a okolnosti toho, jak se do té situace dostali (ještě se mi například vybavuje film Posádka v ohrožení). Kdyby se z tohoto dílu vzalo tak 15 — 20 minut a přidaly se k druhému dílu, který by se taky trochu okleštil o zbytečnosti, vznikl by standardně dlouhý film, který by měl ucházející tempo. Kdo by se chtěl seznámit s příběhem pionýrů, kteří letěli do vesmíru, nechť tento film s klidem přeskočí a rovnou si pustí druhý díl. (22.09.2019)

Já já já já dám nejmíň tři hvězdy!!! Protože jsem na tom byl v takovém strašně mrňavém kině se školní družinou někdy v první třídě na základce asi ještě před revolucí a bylo to moje první kino v životě. Sice si vůbec nepamatuju o čem to bylo, jen pár nevypovídajících záblesků, ale zůstal mi pocit, že se mi to tenkrát straaaaaašně líbilo :D (27.08.2015)

I když odhlédnu od tehdejší ideologie, kdy stateční sovětští pionýři byli nejchytřejší na celém světě a možná v celém vesmíru, a před odletem do vesmíru chodili salutovat ke Kremlu, tak film pohromadě moc nedrží. Snaží se být současně dramatický i vtipný, a nejde mu to ani v jednom. U těch rádoby vtipných scén (pád do vany, lepidlo, běhání po chodbách, krysa) se člověk cítil leda tak trapně. Dospělí i děti se chovají zvláštně, zkratkovitě, a stejně tak skoky v ději jsou hodně na budku - jednu chvíli má kluk vědeckou přednášku, druhou zkoumá, kdo mu poslal psaníčko, a pak jde rovnou řídit raketu a vybírat posádku, přičemž mu dospělí jen salutují. Jedinou vtipnou postavou je zde Innokentij Smoktunovskij. ale žel nemá moc prostoru se projevit. Navíc ty chyby - řekněte mi, když děcka proletí nějakou časoprostorovou anomálií a na Zemi uběhne 40 let, tak si asi nebudou s lidmi na Zemi povídat v reálném čase, že? A navíc děcka nedají najevo jedinou emoci, brr. Chvílemi mi to celé připomínalo seriál o Láďovi Smolíkovi, tam šlo taky všechno. Dokonce i hudba to jednu chvíli připomíná. Tož uvidíme, co druhý film. (18.03.2019)

Rok výroby je 1973. Těžko by mohl být zfilmován o rok později než pokračování "Cesta vesmírem", i když jde o sci-fi. Zajímavé povídání zde: http://markovicova.blog.sme.sk/c/288197/Vtedy-a-dnes-Moskva-Kassiopeia-1973.html (26.12.2012)