Moskva-Kassiopeja

Ide o prvý diel dvojdielneho celku, takže hodnotiť sa predsa len objektívne nedá, ako samostatný film Moskva Kassiopeja príliš nefunguje. Ide len o také nie príliš záživné intro do dobrodružstva na cudzej planéte. Ale zase zábava to je, nie že nie. Puberťáci riešia vzájomné vzťahy a vo vzduchu proste poriadne cítiť hormóny. Osobne očakávam v pokračovaní aj nejakú tú pusu. Logika tu nemá samozrejme čo robiť, decká majú letieť, ak počítam správne, do cudzej hviezdnej sústavy 25 rokov, ale ihneď po vyletení do vesmíru vidia Alfu Centauri no a tak podobne. Uvidíme po druhej časti... (14.10.2019)

I když odhlédnu od tehdejší ideologie, kdy stateční sovětští pionýři byli nejchytřejší na celém světě a možná v celém vesmíru, a před odletem do vesmíru chodili salutovat ke Kremlu, tak film pohromadě moc nedrží. Snaží se být současně dramatický i vtipný, a nejde mu to ani v jednom. U těch rádoby vtipných scén (pád do vany, lepidlo, běhání po chodbách, krysa) se člověk cítil leda tak trapně. Dospělí i děti se chovají zvláštně, zkratkovitě, a stejně tak skoky v ději jsou hodně na budku - jednu chvíli má kluk vědeckou přednášku, druhou zkoumá, kdo mu poslal psaníčko, a pak jde rovnou řídit raketu a vybírat posádku, přičemž mu dospělí jen salutují. Jedinou vtipnou postavou je zde Innokentij Smoktunovskij. ale žel nemá moc prostoru se projevit. Navíc ty chyby - řekněte mi, když děcka proletí nějakou časoprostorovou anomálií a na Zemi uběhne 40 let, tak si asi nebudou s lidmi na Zemi povídat v reálném čase, že? A navíc děcka nedají najevo jedinou emoci, brr. Chvílemi mi to celé připomínalo seriál o Láďovi Smolíkovi, tam šlo taky všechno. Dokonce i hudba to jednu chvíli připomíná. Tož uvidíme, co druhý film. (18.03.2019)

Rok výroby je 1973. Těžko by mohl být zfilmován o rok později než pokračování "Cesta vesmírem", i když jde o sci-fi. Zajímavé povídání zde: http://markovicova.blog.sme.sk/c/288197/Vtedy-a-dnes-Moskva-Kassiopeia-1973.html (26.12.2012)

Jako dítě mě tento film minul (nebo si ho vůbec nepamatuju), takže hodnotím až z dnešního "dospěláckého" odstupu. Přesto, že spousta filmů pro děti je koukatelná i v pozdějším věku, u tohoto filmu to moc neplatí. Z filmu čiší nuda, a i přes svých 80 minut je dlouhý až až. A nemůže za to stáří filmu. Děj je celkem jednoduchý: skupina pionýrů se připravuje na cestu raketou k Alfa Centauri a v druhé půlce filmu pak sledujeme jejich let, do toho jim občas kecá a zasahuje podivná postava Inspektora orbitálních okruhů (Innokentij Smoktunovskij), která do celého filmu moc nezapadá a spíš ruší. Naopak potěší vcelku zajímavá a solidní výprava, triky taky ujdou a z filmu ani příliš nečiší socialistická nóta. Film je vlastně prvním dílem - druhá část byla v ČSSR uváděna pod názvem Cesta vesmírem. (27.11.2009)

Mám rád tyhle naivně vypadající sci-fi. Čím podivnější svět a zvláštnější design, tím lépe. Tohle mi trochu připomnělo dětskou verzi Lemových povídek o kontaktu mezi dvěma civilizacemi. Film je totiž překvapivě myšlenkově hluboký, až se divím, že ho sovětská cenzura umožnila natočit. Idea lidí bojujících proti zotročujícímu systému snažícímu se potlačit svobodné myšlení a vnutit všem stejné pocity umělého štěstí, je na svou dobu hodně odvážná. A aktuální i dneska, po téměř čtyřiceti letech. Zaujal mě výkon dětských herců, který snese nejpřísnější měřítka. Nikdo nepřehrává a všichni působí maximálně přirozeně, jakkoliv se pohybují v nezvyklém prostředí. Čtyři hvězdičky jsou možná až příliš benevolentní hodnocení, zvlášť když film srovnám třeba se Zakázanou Planetou, ale opravdu jsem se celou dobu dobře bavil. (02.12.2012)