Polyester

Výborná psychedelická komedie Polyester asi nebude tím správným šálkem čaje pro každého a nejspíš si ji užije jen velmi specifický okruh diváků. Stejně jako v Pink Flamingos, jiném filmu od režiséra Johna Waterse, i zde je hlavní hvězdou transvestita Divine. Tentokrát se však neobjeví v roli úchylné a veskrze odporné ženské, ale obyčejné ženy v domácnosti Francine, která se stala obětí šikany ze strany svých dětí i nevěrného manžela. Její jedinou kamarádkou je střelená uklízečka, která přišla k nevídanému bohatství a žije si teď na vysoké noze. Francine postupně propadá alkoholu a utápí se v depresích. Vypadá to jako veskrze smutný příběh, ovšem pokud budete naladěni na tu správnou notu, hodně se u toho nasmějete. Pár výhrad bych možná měla k několika finálním scénám, ale celkově jsem s výsledkem velmi spokojená. (18.01.2012)

Není to tak přehnaný jako Pink Flamingos, ale celkem zdařile se o to snaží. Opět tak blbý, až je to dobrý, prostě jeden z těch filmů, o kterým si můžete myslet co chcete, ale určitě na něho nezapomenete :-). Je sice hereze nahodit tak absurdní asociaci, ale tou non-stop hysterií Divine mi to připomnělo Zulawskiho "Possesssion" :-) (14.09.2020)

Polyester přináší trochu jiný satirický pohled na život na americkém předměstí. A protože to natočil Waters, už předem jsem tušil, že půjde opět o extraordinérnost velkého ražení. Nakonec ne, tentokrát se režisér držel docela na uzdě a k mému údivu tento film inklinuje spíše k mainstreamu oproti jeho předchozím počinům. Jeho osobitý přístup se naštěstí nevytratil. "Hrdinkou" je Francine (ztvárněná transkou Divine), žijící si na předměstí se svým odporným pohrdavým maželem, odpornými úchylnými dětmi a svou fóbií ze smradu. Francine se ze dne na den složí celý její život a ona se snaží pak všemožně postavit zpět na vlastní nohy...Nutno podoktnout, že ani v nejmenším nelituji, že jakožto divák v teple svého domova nemám tu možnost vyzkoušet Odoramu. Dle výrazu tváře Francine jsem si mohl živě představit co zrovna cítila, a to myslím stačí. Film byl záměrně naivní, až absurdní, herecké výkony tradičně úděsné...ale já se dost dobře bavil. (17.05.2009)

Melodramatická komédia o žene, ktorej život smrdí. Ďalšie z vydarených diel pápeža trashu Johna Watersa, ako ho onehdy tituloval spisovateľ William Burroughs. Nakrútená v systéme ODORAMA, spočívajúceho v tom, že každý platiaci divák v kine spolu s lístkom dostal stieraciu kartičku s číslom. Mal si ju zotrieť v momente, kedy číslo zhodné s kartičkou zablikalo na plátne. Z kartičky sa vyvalila "vôňa" akú práve cítila hlavná hrdinka (v podaní nezabudnuteľného výstredného transvetitu Divina). Šlo o také chuťovky ako aróma smradľavých ponožiek, prepálená masť a pod. (19.03.2006)

[FOD 2015] © ODORAMA – Film, kterej opravdu smrdí! Pouze ve vašem oblíbeném pornokině Aero. Žižkov je drsnej kraj. Jde o překvapivě funkční drsný drama o ženě, jejíž víru Bůh zkouší víc než je zdrávo. Vtipnej snímek. Waters se nezapře. Jednu dobu sem si myslel, že Francine sní svůj sen o ideální rodince, ale to si z nás režisér jen dělá prdel. (08.03.2015)