Země

Malý, přesto neuvěřitelně silný film. O bolesti a ztrátě, se kterou smířit nejde se, ale také o naději a síle života, to vše zasazené do nadpozemsky krásných přírodních kulis. Přes pomalé tempo strhující osobní drama, plné emocí a smutku, kterým je film pohlcen stejně jako Edeeina duše. Nestydím se za slzy, protože jen málokterý film mě letos dostal tak moc. (20.08.2021)

Chtěla tam přežít, žít, umřít ? Vybavenost praktická i mentální pro pobyt v divočině absolutně nulová, udivující u dospělého člověka. Film ty trampoty jak přežít přibližuje málo věrohodně. Smíření se s takovou ztrátou bývá letitý proces a v tom byl film silný a věrohodný. R.Wright se osvědčila. P.S. Není to film pro vegany. (03.04.2021)

Tak jsem se sebou zase jednou nechal (ne)pěkně vyběhnout. Navnadila mě, blbého hejla, anotace o zádumčivé samotářce zhnusené životem, která odejde do divočiny, aby si v ní řešila svoje rozhárané vnitřnosti. A opravdu to dlouho vypadalo slibně a jedna scéna byla dokonce vyloženě libová, to když přišel na návštěvu méďa Béďa, zatímco poustevnice kadila v kadibudce. A kdyby film skončil okamžikem její smrti hladem a zimou na zmrzlé podlaze jejího srubu, dám čtyři a přirovnám v komentáři tuhle fiktivní filmovou postavu k reálné postavě podobně zahynuvšího (i naivního) Christophera McCandlesse. Ale bohužel v tom okamžiku film neskončí, ale změní se v kýčovitě patetický, předvídatelně schématický, stereotypně šablonovitý, zkrátka v uslintaný a slzopudný (v mém případě zvratkopudný) červenoknihovní blábol a la Rosamunde Pilcher. Povrchní komerčárna s pečlivě vystajlovanými zálesáky, drze předstírající snad jakousi existenciální hloubku či co. Psát něco dál nemá smysl, jednu hvězdu zachraňují jen přírodní scenérie severní Severní Ameriky a to, že happyend není úplně stoprocentně happy. Jo a vlastně ještě taky to, že přítelce se to docela líbilo. (05.03.2021)

Natočeno to bylo pěkně, což o to, ale většinou to takhle nefunguje (sama to v záchvatu deprese uznává). Většina žen v podobných případech použije půdu a konopné lano (i když jsem znal jednu, která použila předsíň a drát). Tahle se rozhodla "umřít na divočinu" a jen náhodou se jí to nepovedlo. Ovšem málo uvěřitelný není pro mě jen začátek, ale i konec: vyrovnaná žena středního věku. Teď už nemá koho, s nímž my si mohla trochu popovídat, samozřejmě jen trochu; třeba: to jsem ho picla mezi voči, tos nečekal, co? Já mám dřevo nadělané na dva roky, a co mi chybí na potravinách, dokoupím v kauflandu. Proto snad mi film přinesl více pochyb než optimismu, i když USA je zemí velkých možností: vydupat z horské půdy tak krásnou zelenimu na záhoně ozdobeným plůtkem, kterého si medvěd ani nevšimne, to je množné jen v této zaslíbene zemi. (12.01.2022)

Toto tu už párkrát bolo. Motivácia ľudí vypadnúť niekam na samotu je čím ďalej väčšia, lebo samozrejme "people = SHIT". Sebestačný sedliak = postrach nadnárodných korporácií, ale naša hrdinka sa namiesto pestovania zemiakov a chovu ošípaných mimo civilizácie rozhodne pre lovecko-zberačský prístup. To nie je jednoduché, neporadil si ani Alexander Supertramp. Našťastie sa pritrafí charakterný, vetrom ošľahaný lovec. A horúcu kúpeľ s takým výhľadom by neodmietol asi nik. (13.08.2021)