Reklama

Reklama

Okupace ve 26 obrazech

  • Česko Okupace v 26 obrazech (více)
TV spot

Jugoslávie, Dubrovník 1941. Pár měsíců před vznikem ustašovského Nezávislého státu Chorvatsko, loutkového státu nacistické Německé říše. Tři přátelé, Niko, Toni a Miho, vrstevníci z bohatých dubrovnických rodin, žijí bezstarostným životem. Toni se zamiluje do Nikovy sestry Ane a na jejich zásnubách tři sobě si blízké rodiny očekávají okupaci. Přátelství pokračuje, ale nové okolnosti okupace je čím dál více rozdělují. Toni se vzhledem ke svému italskému původu stává fašistou. Miho je jako žid zatčen a jako zázrakem se mu podaří uniknout z krvavého ustašovského masakru v autobusu. Niko přechází k nelegálnímu hnutí Svazu komunistické mládeže... Okupace ve 26 obrazech je první částí válečné trilogie režiséra Lordana Zafranoviče, která dodnes šokuje drsně zachycenou realitou zla na pozadí krásného Dubrovníku... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (92)

Tomatáš 

všechny recenze uživatele

Zřejmě slavná válečná freska, která na mne ovšem neudělala zřejmě ten správný dojem!Pochopitelně originální snaha o zachycení hrozné doby chorvatských dějin je velkým přínosem, ale samotné provedení alespoň u mě ubralo na silném dojmu. Rozhodně stojí za zhlédnutí, vyžaduje ovšem velkou dávku trpělivosti, ostatně jako každá freska.. ()

ilemas 

všechny recenze uživatele

Vzpomínka na dětství, když mě ještě nebylo ani 15 a já na to chodil neustále do kina ačkoliv to bylo od 18 let nepřístupné. Na tehdejší dobu dost velká pecka, kinosály věčně vyprodané a díky tomuto filmu jsem chtěl vidět Dubrovník což mě komunisti neumožnili. Viděl jsem ho až po revoluci a je to velmi pěkné město. Že to je trilogie jsem do včerejšího vysílání v tv nevěděl. ()

Reklama

wampilenka 

všechny recenze uživatele

Nikoli "normální", klasický historický film, jak jsem podle anotace čekala, spíš rafinovaně nerealistické představení. Úvodní scéna okazuje snad k Dekameronu, každopádně někam mimo realitu. A takových momentů nasáklých hrou a jiným světem je ve filmu víc. Už samotný Dubrovnik vypadá jako prostor z pohádky nebo divadelní kulisa. Kulisa pro komedie i tragédie zároveň. V kontrastu se scénou v autobuse zarážejí komické momenty: uklouznuvší vojáci na přehlídce, večně romanticky pózující Anna, zbabělý kněz. Nevím, zda vše, co jsem jako komické vnímala, takovým být mělo. Všechny prvky na mě ale působily vyváženě (ačkoli místy na hraně), a proto hodnotím pěti hvězdičkami. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

trochu sklamanie...atmosféra je trošku budovaná slabo a ničím to nenahradzujú gore efekty či úchylky bohatých Chorvátov. Druhá polka trochu graduje, a aspoň sa vo filme velmi nefilozofuje, čo je obvyklé u juhoslovanských filmoch. Dlhá stopáž tiež filmu nepridáva a je tam na mna až príliš vela hudby...menej je niekedy viac. Hodnotenie: 55% ()

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

Na začátku sranda, pak začne přituhovat a člověk cítí narůstající tlak, který tak vytvoří místo pro vznik dost hutné atmosféry. O scéně v autobusu jsem věděl předem a myslel jsem si, že jsem připravený. Nicméně to, co mi vzápětí neservírovali autoři, bylo něco tak strašného, že jsem tomu nemohl věřit a dodnes si celou sekvenci živě vybavuji. 85% ()

Galerie (4)

Zajímavosti (9)

  • Zvířené emoce se projevily už před samotným natáčením. Bývalí členové odboje v Dubrovníku chtěli, aby byl snímek natočen, ale postavili se proti nim radní historického města. Střet vyřešil až Ústřední výbor Komunistické strany Jugoslávie. (Komiks)
  • Zprvu byl film i režisér Zafranović silně protežován komunistickým režimem. Na tuto protekci reagovala zdrcující kritika mladých novinářů z mládežnického časopisu Polet. Ta vyvolala reakci režimem protežovaných filmových kritiků, kteří odsoudili novináře v Poletu. Celá záležitost se rozrostla až do takových rozměrů, že se případem začaly zabývat výbory komunistické strany a člověk po celé Jugoslávii prakticky nemohl nalézt noviny, které by neřešily skandál okolo filmu. (Komiks)
  • Byl vyvíjen nátlak, aby se kontroverzní autobusová scéna alespoň zkrátila. Producenti filmu dokonce zorganizovali promítání pro důchodce, ženy a mládež, během něhož státní zaměstnanec počítal, kolik lidí během této scény odešlo, kolik žen plakalo a kolik lidí zvracelo. Nicméně tvůrci měli na své straně dokument z Historického muzea v Dubrovníku, který líčil skutečné dění v takovém autobusu smrti. Celá scéna tak byla ve filmu ponechána coby autentická výpověď, v níž bylo jen málo upraveno. (Komiks)

Reklama

Reklama