Allen vs. Farrow

Mínusy: Samozřejmě obsah. Zřetelná manipulativnost a snaha proti Allenovi použít i slabost pro mladistvé herečky a ženské postavy k vysvětlení sexuálního obtěžování 7iletého dítěte. Naopak u Mie opačné tendence v ohlazování (věkově nerovný vztah se Sinatrou) či opomíjení (osudy některých adoptivních dětí) plus vzhledem k tématu zbytečný prostor pro její humanitární činnost. V obecné rovině podcenění srovnatelných případů a vlivu hnutí #MeeToo. Nepovažuju za věrohodné ani to, že nic takového jako štvaní dětí jedním rodičem proti druhému neexistuje a vždy by se mělo bezvýhradně věřit obviněním ze zneužívání. Zvláště když skončili tím, co Allenovi na začátku vyčítali - že ne Mia, ale to on zmanipuloval a poštval proti ní její děti (Soon-Yi Previnovou a Mosese Farrowa). Plusy: Nehledě na manipulace a protimluvy tvůrců byl samotný příběh Dylan Farrowové srdcervoucí a ona sama byla tak přesvědčivá, že mě, očividně zastánce Allen, nahlodala, že by vědomě lhala. Závěrečné dilema mělo sílu antické tragédie ve znepřátelené rodině: musíme si vybrat, které ženě (Dylan nebo Soon-Yi) uvěříme a kterému zneužitému či týranému dítěti (Dylan nebo Mosesovi). Hodnocení: 60%. (31.08.2021)

Poznámky: Předně jsem šel do minisérie s tím, že věřím v Allenovu nevinu. Takže jsem si jednostrannosti a manipulativnosti všiml hned. Zvláště Farrowová působila stylizovaně a očividně se snažila zbavit obvinění, že si něčeho takového měla všimnout dříve, ne až našla "hustlerovské" fotky Soon-Yi. Na druhou stranu - je to spiknutí, ve kterém je dost lidí, nebo si zpětně vykládají skutečnosti jinak, než jak je kdysi viděli? Když odhlédnu od aktérů a známých rozporů, tak sledovat, jak se ničí obraz šťastného partnerství a bezstarostného dětství zpětným odkrýváním otcovy amorálnosti, bylo dost působivé. (19.03.2021)

Poznámky: Nemohli vynechat vztah 18ileté Farrowové k 47iletému Sinatrovi (k fámám i od Farrowové samotné, že Ronan Farrow není Allenův syn: možná je podobný Sinatrovi, ale jako by z oka vypadl svému dědečkovi Johnu Farrowovi). Manhattan mohl být klidně i inspirován právě touto aférou, i když pravděpodobněji tehdejším Allenovým (dlouholetým) vztahem s mladičkou modelkou. Každopádně vysvětluje (stejně jako pozdější filmy - ano - s často až otravnou fascinací mladými ženami) vztah se Soon-Yi Previnovou a jeho trvání dosud. Rozhodně nevysvětluje údajné znásilnění 7ileté Dylan Farrowové. Allen si rozhodně obdiv starších mužů k mladičkým ženám nevymyslel, to bychom neřešili "kult mládí" a úpadek kariéry hereček po třicítce, jak se ostatně i v dokumentu řešil v případě letité spolupráce Farrowové s Allenem a jejich též uměleckého rozchodu. (09.07.2021)

Poznámky: Zase se zvýšila působivost obvinění, ale taky byla zřetelná snaha s diváky manipulovat. Tiskovou konferenci Allen uspořádal ve zřejmé reakci na provalení obvinění a že s tiskem už Mia Farrowová mluvila. Jsem připraven věřit, že Mia chtěla hlavně ochránit děti před mediálním cirkusem... a oni tam dali záběry, jak o kauze mluví do televize. Mia jakoby zpytuje svědomí, jestli někde neudělala chybu... a jen tak mimochodem se dozvím, že v té době adoptovala další 2 děti. I z fragmentů zpráv je zřejmé, že "proallenovské" odborníky obviňují z věcí, které neřekli, a zdůrazňují jen ty pasáže, které se jim hodí. Okénko o zdiskreditovaném výzkumu ženské hysterie a pomstychtivosti s klidem zakončí informací, že falešná obvinění přece jen prokázána byla. Rozhodnutí soudu svěřit děti do výhradní Miiny péče ale pochopitelné je - Allen děti vystavil opravdu těžké situaci: začal si něco s jednou z jejich sester (Soon-Yi Previnovou), tedy se dá říct, že "zklamal jako dospělý i rodič". (24.07.2021)

Poznámky: Díl nabídl nemálo těm, kteří věří v Allenovu nevinu, kritikům manipulativnosti dokumentu, ale i těm, kteří věří Dylan Farrowové. Osobně mi nesedí konstrukce, že v tak sledovaném procesu a s tolika lidmi zákona na straně Dylan to Allenovi díky moci a vlivu nejen prošlo, ale ještě mu dovolili adoptovat další dvě děvčátka. Zvláště když tam uvedli případy jiných mocných, které skončily nejen u soudu (Jackson), ale i odsouzením (Cosby, Weinstein). A nakonec skončili u téhož, co Allenovi vyčítali - zpochybňovali výpovědi jiné ženy (Soon-Yi Previnové) a jiného dítěte (Mosese Farrowa), přičemž v obou případech přímo i nepřímo naznačovali manipulaci Allenem. Na druhou stranu byla Dylan jako dlouhodobě traumatizovaná a zahanbená oběť tak přesvědčivá, že se i mně, zastánci Allena, těžko věří, že by to celou dobu jen hrála. U Mie Farrowové ale tak přesvědčený nejsem. (31.08.2021)