Reklama

Reklama

Jdi a dívej se

  • Sovětský svaz Idi i smotri (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse. Elem Klimov jej natáčel chronologicky, což výrazně pomohlo představiteli hlavní role Alexeji Kravčenkovi ke ztotožnění se svým hrdinou. Obraz Fljorova vyšinutého nitra však nevyjadřuje pouze herecká akce, výraznou měrou se na něm podílí práce kameramana a zvukaře, k níž zvláštní kontrapunkt vytváří Mozartova hudba. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer 2

Recenze (482)

Aidan 

všechny recenze uživatele

Jdi a dívej se. Imperativ je tu na místě, protože člověku se chce zavřít oči, zacpat si uši, odejít. Válka je ukázána na dotek blízko - spolu s oním jdoucím a dívajícím se šestnáctiletým klukem je možno zakoušet hrůzu a úzkosti i vzácné okamžiky radosti uprostřed zmaru. Chtěl jsem sem původně napsat něco o kameře, hudbě a zvuku, díky nimž celek působí tak věrohodně, ale tak bych se k tomu podstatnému asi vůbec nedostal. Pitvu ať provedou jiní. Za sebe povím jen tolik, že film připomíná výpravu do pusté krajiny Žalmu 22: "Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se uprostřed vnitřností mých. Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne..." ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Konečne sa mi podarilo vidieť film, na ktorý som dlho čakal. Už som si zvykol, že čím dlhšie čakám na nejaký film, tým väčšie sú moje očakávania a tým je aj pravdepodobnejšie, že nebudú naplnené. Klimov nakrútil veľký film a hrozných dejinných udalostiach. Veľký film najmä z filmárskeho hľadiska, keď používané postupy robia z neho takmer študijný materiál. Preto ma prekvapilo, že u niektorých záberov bola prepísknutá ich dĺžka a na práci s komparzom boli zreteľné nedorozumenia. Jedno zabitie je vraždou, tisícka štatistikou. Ani sa nečudujem, že vlečenie hlavnej ženskej postavy ľahostajným Nemcom po blate bolo pre mňa silnejším zážitkom, než upálenie dedinčanov v kostole. V každom prípade považujem Klimovov film za mimoriadny a prelomový, pretože sa v podmienkach rúcajúceho sa sovietskeho impéria dokázal pozrieť na vojnové udalosti prostredníctvom hrôz, ktoré so sebou prináša a bez povinnej heroizácie. ()

Reklama

Boogeyman 

všechny recenze uživatele

Válka je vůl. Dělá z lidí bezcitné bestie, odevzdané trosky a celkově dokáže měnit lidský charakter zcela nepředvídatelným způsobem. Myslím, že naprostá většina německých vojáků oslavujících hořící stodolu plnou ruských civilistů byli před válkou normální slušní lidé, kterým dělalo problém zabít vánočního kapra. Příběh malého Fljora, který se nadšeně přidá k ruským partizánům aby vzápětí zpoznal ty nejodpornější válečné hrůzy, včetně osobní tragédie je rozhodně jedním z nejsilnějších a nejsugestivnějších filmových zážitků jaké jsem viděl. Brilantně zahraný a zrežírovaný snímek je skvěle a výpravně natočen (kamera bezmála geniální) ačkoli jde především o komorní psychologické drama mapující dopad válečného šílenství na zranitelnou lidskou duši. Společně se Schindlerovým seznamem by mělo být povinně promítáno ve školách, snad to přesvědčí většinu dětí natolik, aby si některé z nich časem neoholily hlavu, nenavlékly bombra a nešly za sborového hailování plivat na zeď židovského hřibitova. No, kdyby ne, alespoň budou po shlédnutí těchto dvou filmů vědět o druhé světové válce mnohem víc než většina současných nácků dohromady. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Na některé věci slova nestačí, někdy je mnohem výmluvnější to, co vidíme. V tomto filmu toho uvidíte dost, víc než byste vidět chtěli a nakonec ztratíte řeč, zcela oněmíte. Viděné hrůzy se vám vepíšou do tváře, sice ne tak výrazně jako šestnáctiletému Fljorovi, avšak vepíšou, budou tam a vy ztratíte chuť k jakékoliv činnosti. Vaše duše se neoctne ve stavu naprosté lhostejnosti k viděnému, naopak budete moc dobře vědět, co to znamená nenávist. Během sledování jsem měl i tendence zcela zavrhnout používání německého jazyka, ale člověk by měl hledět spíše do budoucnosti. Pro připomenutí minulosti jsou filmy jako Jdi a dívej se dostačující. 95% ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Na svoji dobu místama neuvěřitelně psychiku deptající, zejména v 2.půli brutální (tuším že jediný sovětský film, který byl za bolševika nasazen do kin s ratingem "Mládeži do 18 let nepřístupno!"), nesmírně působivý film z doby nacistického vyhlazovacího tažení v Sovětském svazu. Malému chlapcovi vyvraždí rodinu a on se dává k partyzánům. Po úvodní, trochu rozvleklé půlhodince, to začne Klimov do diváka emocionálně hrnout s takovou razancí, že je to místama až na hranici snesitelnosti. Během natáčení byl po boku chlapeckého hlavního představitele neustále psychiatr, který dohlížel, aby se psychicky náročné natáčení nepodepsalo na jeho duševním stavu. Beztak neúspěšně. Režijně je to brilantní dílo. Nezapomenu na dvě scény. První, kdy hlavní hrdina prochází svojí rodnou vesnicí, která byla několik dní předtím vyvražděna nacisty. Nejsou tu naturalistické záběry, pouze nenápadné, děsivé náznaky a jediný letmý pohled kamerou, jen tak, jakoby mimochodem, osvětlí hrůznou skutečnost. A druhá scéna na konci, která vešla do dějin filmu - vyvraždění běloruské vesnice SS jednotkami, upálení jejích obyvatel v nedaleké stodole. Kam se hrabe scéna vyklízení ghetta ve Spielbergově Schindlerově seznamu. Nedá se popsat, musí se vidět. Nezapomenutelný zážitek. ()

Galerie (52)

Zajímavosti (32)

  • Na samotné natáčení Elem Klimov vzpomínal: "Točili jsme v Bělorusku, v místech, kde došlo k zobrazované tragédii, kdy nacisté vypálili stovky vesnic a vyvraždili jejich obyvatele. Bylo to pro nás velice poučné i bolestné, protože natáčením jsme v lidech opět vyvolávali zasuté vzpomínky. Mnohokrát jsem si kladl otázku, zda mám vůbec právo před lidmi, kteří prošli válkou, znovu nechat ožívat všechny ty hrůzy. Když jsem například natáčel scénu upálení vesničanů, nemohl jsem dlouho před tím spát a po natáčení jsem onemocněl. Ale nemohl jsem se vzdát ani jednoho záběru, ani metru filmu. Kdybych se vyhnul pravdě, pak by se apelativní povaha filmu otupila. Bylo to opravdu náročné, ale zase to na druhé straně napomohlo pravdivému dobrazu doby i událostí." (NIRO)
  • Natáčelo se chronologicky. (Monco)
  • Před začátkem natáčení nařídil režisér Klimov Alexeji Kravčenkovi, aby ještě zhubnul. Alexej Kravčenko držel vodovou dietu a běhal. (Monco)

Reklama

Reklama