Ehe im Schatten

Manželstvo v tieni je skvelo fungujúca melodráma. Ak sa na film pozrieme optikou roku jeho vzniku a porovnáme to s tým, čo sa v Nemecku točilo ešte pred nejakými troma rokmi, napríklad Terezín, mesto, ktoré...., tak takýto extrémny obrat v kinematografii nemá v histórii obdoby. Film je veľmi vkusne nakrútený, obsahuje nejaké to vydarené obrazové prirovnanie, ako napríklad jedna židovská žena, páchajúca sebevraždu symbolicky skokom pod vlak. Kamera je zopárkrát subjektívna a približuje nám psychické stavy hlavnej hrdinky. Ale najmä, je to emocionálne silné....podobne, ako Vrahovia medzi nami. (13.07.2016)

Film je skutočnou udalosťou a je pokusom o životopisný film herca Joachima Gottschalka a herečky židovky Mety Wolffovej. V období narastajúceho antisemitizmu v Nemecku nepomohlo ani uzatvorenie zmiešaného manželstva, aj napriek tomu sa rozhodnú ostať v Nemecku. Nakoniec táto dráma v období silnejúceho nacismu vyústila 6.11.1941 v spoločnú samovraždu, kde so sebou na druhý svet zobrali aj svojho 8 ročného syna Michaela. Joseph Goebels zakázal hercom účasť na pohrebe ale mnoho hercov tento zákaz nerešpektovalo. Hrob Gottschalk rodiny sa nachádza v Stahnsdorfe pri Berlíne. Ide o prvý a najdôležitejší povojnový film ktorý sa zaoberal témou prenasledovania židov nacistami. V úvode som písal, že ide o pokus o životopisný film a nechápem prečo to nemohol byť pravdivý a skutočne životopisný film. Ale aj tak vďaka za tento úžasný film. (21.07.2016)

"Wird's nicht so schlimm sein", říkali všichni a pro jednomu po druhém se to stávalo. Film natočený v krátkém odstupu po válce - je dobré porovnat: nejen dovolenou na Hiddensee (taky jsem jí tam prožil v sedmdesátých letech) s posledním šálkem kávy, ale také obecně, filmy "aus dem Dritten Reich" natočené těsně po válce s těmi ze současnosti. Jsou tu značné a zásadní rozdíly, a je třeba si jich alespoň všimnout.... Na druhé straně je třeba si všimnout, že jeden z prvních poválečných filmů nebyl natočen o milionech mrtvých, ale o jednom populárním herci, který si "zpříjemnil" svůj trpký osud sebevraždou. Joachim Gottschalk se svojí manželkou a svým dítětem zemřeli již koncem roku 1941.... Nicméně je tu vše, ničení a rabování židovských obchodů je zobrazeno zcela explicitně, byť jen obrazem. (29.07.2019)

Ako veľmi sa mýlili všetci tí, čo neustále opakovali, že Nie je to až také zlé. Dva roky po vojne to bolo ešte veľmi živé a všetci si dobre pamätali, aké zlé to bolo. Prvú polovicu filmu to tak naozaj ešte nevyzerá, všetko je len v pozadí, ale neskôr sa to vybalí naplno. Okrem rozbíjania výkladov bez násilných scén, ale aj to stačí na stiesnenú atmosféru strachu. Oproti Vrahom medzi nami mi tu chýbalo niečo viac ako jeden silný očakávaný záver. A možno mi zážitok pokazil len tu zapísaný prvý obsah (pozor nečítať ho), tentokrát je obsah od STV oveľa zmysluplnejší a bez vyzradenia záveru. (31.10.2016)

Film ničím nevybočující z šedého průměru. Nevím, jestli je to dané tím, že se v něm míchají pouze dvě barvy filmu noire blanche oloupené o přísady barevného spektra mezi nimi, nebo šablonovitě didatkickým záměrem (židovská otázka a odpověď) nebo nenápaditými dialogy. Avšak tento černobílý film mi dostatečně koloroval nezapomenutelný simultánní překlad anonymní důchodkyně v Ponrepu. Mladý pár přijel nečekaně na návštěvu ke strýčkovi a on ústy důchodkyně promluvil : "To jsem rád, že jste ke mně udělali tu expedici." (15.05.2009)