Reklama

Reklama

A umřít z rozkoše

  • Francie Et mourir de plaisir (více)
všechny plakáty

Obsahy(1)

Jeden z nejslavnějších upírských příběhů je dílem irského spisovatele Josepha Sheridana Le Fanu, který román "Carmilla" publikoval původně na pokračování v časopisech. Hlavní hrdinkou je mladá dívka Carmilla, kterou její žárlivá posedlost přivede do staré hrobky a dostane se do vlivu dávno zemřelé ženy-upíra Laury. Carmilla pak začne vraždit obyvatele ve vesnici, sama ale neví, zda je skutečně ovlivňována upírem nebo se jedná jen o výplod její fantazie...
Román "Carmilla" patří ke stěžejním příspěvkům do zlatého fondu literatury s upíří tématikou a je dokonce o čtvrtstoletí starší než mnohem slavnější "Hrabě Drakula". Carmilla začala vycházet v roce 1872 a její příběh byl situován na irský venkov. Román inspiroval několik generací filmových tvůrců, kteří podle něj natočili doslovné nebo jen volně inspirované verze. Jednu z nejvěrnějších adaptací vytvořil v roce 1960 slavný francouzský režisér Roger Vadim. Příběh situoval do současné Itálie, film také vznikl ve francouzsko-italské koprodukci a hlavní roli vytvořila tehdejší italská hvězda Elsa Martinelli. Roger Vadim ve filmu překvapivě otevřeně akcentoval lesbický vztah mezi Carmillou a Laurou, což bylo také příčinou, proč byl snímek v Británii a USA uveden ve značně sestříhané verzi; v anglicky mluvících zemích byl distribuován pod názvem Krev a růže (Blood And Roses). Ve Francii měl film premiéru 14. září 1960, italská premiéra následovala o čtyři měsíce později. (argenson)

(více)

Recenze (11)

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Klasicky pojatý romantický (ne sentimentální!) film podle předlohy spisovatele J.S. Le Fanu. Popravdě jsem očekával více nahoty, smylsnosti a gejzírů rozkoše, když režie se ujal R.Vadim. Co však zůstalo, jsou krásné ženy. Annette Vadimová Stroybergová je ztělesněním francouzské krásy, zdárně jí sekunduje Elsa Martinelliová v roli Georgii. Krev a růže je jako vánek nesoucí se krásnou zámeckou zahradou, jako stříbřité vody potůčku, obtékajícího líně staré hradní ruiny. Film plyne zvolna, Vadim staví na výtvarné kameře - skvělé kompozice, barevné kontrasty, šerosvit. Carmilla v dlouhých bílých šatech bloudící noční krajinou jest podobna duchu, padlému andělu...ve skutečnosti je však démonem. Hřbitov, kříž v mlze, bouře, rudou krví zbarvené šaty... Milovníci strašidelných filmů se však bát nebudou (zde bych jako hladass raději doporučil temný snímek La Cripta e l'incubo). Závěr se mění v drama s očekávaným špatným koncem. Literární předloha je ve všech směrech poněkud odvážnější (byť i od ní jsem čekal ještě víc). Viděl jsem verzi Blood and Roses distribuovanou v Německu v délce 78 minut, tedy o 4 minuty delší než sestřih určený pro USA a GB. Francouzská má 87 minut a je tam prý více lesbického sexu...hm...ale i tak jsem zklamán nebyl. ()

hladass 

všechny recenze uživatele

Což o to, tenhle kus má docela dobrou atmosféru a pěkný hudební doprovod, ale co z toho, když herci jsou dosti nevýrazní (kromě Annette Vadim, na tu byla radost pohledět) a film i přes poměrně krátkou stopáž v některých chvílích docela nudí... A s knižní Carmillou tento kousek nemá skoro nic společného, což se ale dalo vzhledem k původu a roku vzniku filmu docela předpokládat... Neříkám, že je to špatný, či nekoukatelný film, některé scény byly úchvatné, ale jako filmovou adaptaci Carmilly spíše doporučím italský kus s Christopherem Lee La Cripta e l'incubo... ()

Reklama

Kubaso 

všechny recenze uživatele

Nestačím zírat, jakou atmosféru se podařilo Vadimovi vykouzlit už v 60. roce. Přesně taková mi totiž scházela u všech verzí Drákuly, které jsem zatím viděl. Moc krásná je i hudba, ovšem ty nejpůsobivější scény se zpravidla odehrávají za naprostého ticha. Vive la France! Proto se nedivím nižším hodnocením, pakliže se vztahují k anglicky dabované verzi, která do nich násilím vkládá slaboduché monology. Ale zase je v ní mnohem delší snová sekvence z konce snímku, takže taky stojí za pozornost. Kdyby tak existovalo DVD... ()

klima777 

všechny recenze uživatele

Na Et mourir de plaisir se lze dívat za A) jako na hodně podivnou adaptaci Carmilly (ach, ten gender, zatracený gender... a tak vůbec :-P...). Co mne však skutečně ruší, jsou bídné herecké výkony (obzvláště dámy se nevyznamenaly: buď zasněně hledí; roní slzy nebo raději nakráčejí přímo do kamery).----------------------------------------- Případně lze předstírat, že divák B) Sheridana Le Fanu nikdy nečetl. Pak vnímám slušnou atmosféru. Co mne však skutečně ruší jsou bídné herecké výkony (obzvláště dámy se nevyznamenaly: buď zasněně hledí; roní slzy nebo raději nakráčejí přímo do kamery)... Čili: Nějaké ty šepoty, pár otravných výkřiků a trocha krve. Am I evil? Film, který ve své době nejspíše působil mnohem uhrančivěji... Ne, nemohu si pomoci... dnes už je (imho) hlavně legrační [ale přesto lepší než papundekloví Vampire Lovers (Peter Cushing snad promine)]. Škoda. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Ech, Roger Vadim pro mě byl doteď jen chlápek, co byl nějakou dobu ženatej s Brigitte Bardot. Víc jsem o něm vědět nepotřeboval a jeho filmy mě nezajímaly. Po zhlédnutí tohoto pozapomenutého dílka mohu pouze vyjádřit svůj údiv nad troufalostí, s níž je tento film označován jako horor, nebo - nedejbože - dáván do souvislosti s proslulou Carmillou mého literárního oblíbence J.S. Le Fanu. Označovat tento hloupoučký film jako adaptaci zmíněné novelky zavání nestydatou zpupností - i kdybych odhlédl od své averze k podobným adaptacím přenášejícím děj z minula do přítomnosti, nenacházím zde stále nic, co vůbec ospravedlnilo vznik této nanicovaté podívané. Film nefunguje ani jako horor: po jakékoli strašidelné atmosféře zde není stopy, snímek má spíše žánrově nakročeno kamsi do afektovaného polohy romantického cajdáku, který je - navzdory nezpochybnitelnému puncu francouzského šarmu - v podstatě nudný k zalknutí. Přesto přese všechno nemohu paradoxně říct, že by se mi ten film nelíbil - herecké představitelce hlavní role, Annette Vadim, to v tomto filmu mimořádně sluší a sledovat ji bylo požitkem, který nemalou mírou podpořila i libozvučnost mluvené francouzštiny. Doporučit někomu tento film bych se ale nakonec asi zdráhal, je to přece jen takové výstřední dítko své doby (skoro až filmová kuriozita), které po těch letech za vidění vážně už moc nestojí. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (1)

  • Film je natočen na motivy románu "Carmilla" od Josepha Sheridana Le Fanu. (topr harley)

Reklama

Reklama